I. Projížďka

115 5 1
                                    

Stál tam on... Koukal na mě a usmíval se jak sluníčko na nebi. Bežela jsem k němu a objala ho. Ano,byl to Nikolas. Byla jsem tak překvapená. ''Ahoj Vikinko!'' Dal mi pusu na tvář. ''Ahoj niky,co tu děláš ? Však mě tady měla čekat máma ?''

-''Jojo,o všem ví i to že dneska příjdeš pozdě domů byli jsme tak domluveni,teď nasedej do auta mám pro tebe další překvapení!'' Byla jsem tak šťastná ! Nasedla jsem tedy do auta.. Jeli jsme asi 15 min nebylo to daleko ani od mého baráku.. Najednou zastavil a vystoupil.. Vykoukla jsem jak jde otevírat bránku. Měl krásnou velkou vilu a tak velkou garáž ! Snad je to milovník motorek ! Pomyslela jsem si.. Vystoupila jsem z auta a šla za Nikym.

-''Tak,tady bydlím,na celý tento barák jsem úplně sám...''... Zamkla jsem se... a nestihla jsem nic říct a objal mě. ''Pojď mám pro tebe to překvapení.'' Otevřel garáž tam asi tři motorky a ta moje motorka úplně spravená ! Neveděla jsem co říct. Vášnivě jsem ho objala a políbila,sladce mu poděkovala.  Jak jsem byla šťastná ! ''Tak co Viki jdeme se projet ?!'' Koukla na něho a s radostí jsem na něho koukla!

Na to jsem se tak těšila ! Až nasednu na motorku a uslyším ten úžasný zvuk motoru! Jak krásné!

Vytáhli jsme obě motorky (Náhodou měl krásnou KTM).... Nechali jsme chvíli zahřát motor. Po tak dlouhé jsem zase na sobě měla na sobě helmu. Vyjeli jsme ... Chvíli klidnou jízdou... Musím se přiznat že i sem tam strach byl od poslední bouračky. Ale všechno jsem překonala.


MotorkářskáKde žijí příběhy. Začni objevovat