Čekala jsem dlouho snad do čtyř... Pořád jsem natěšená.. Ale Sebastian nikde. Na SMS mi nereaguje tak se odhodlám mu zavolat. "Ahoj sebí,kde jsi čekám tady na tebe už hodinu" - " Ahoj, promiň už jdu hned jsem tam" Čekám asi další půl hodinu a už jsem celkem naštvaná. Už chci odejít když najednou se zřítí Sebastian. Obejme mně a dá mi pusu a malou růžičku. omluví se ale že to dříve nešlo. Všechno jsem mu jak beránek odkývala. Zašli jsme si na oběd,pak někam na kávu. Byl to fajny den, moc se mi líbil. Ale bylo celkem pozdě,museli jsme se rozloučit. Když jsem mu nabídla, že dneska může ke mně, tak mi odpověděl že nemůže protože ho čeká doma mamka. Co jsem měla dělat...rozloučil se se mnou a zase mi dá malou pusu. Nasednu na motorku a jedu domů. Jdu se najíst jdu do sprchy a spát.
- Se Sebastianem jsme si užívali každý den. A to do slova. Až se po dvou týdnech stalo něco, co mě opravdu dostalo. Byl to nejhorší den.
