Kapitola 5 - Soused

33 2 0
                                    

Je překrásný den, sobota. Miluju soboty, člověk může dlouho spát, celý den nic nedělat.

Jdu dolů, cítím tu mně dobře známou vůni. Že by brách dělal svoje vyhlášený palačinky, jen na to pomyslím a už slintám.

"Dobré ráno" řeknu trochu ospale, a sedám si na barovou židličku.

"Dobré sestřičko,víš jak moc tě mám rád?!!" řekne a podal mi talíř s palančikama a udělá takovej ten jeho kukuč.

" Co jsi provedl, můj milovaný bratříčku??!" nadzvednu obočí co nejvíce mi to jde.

"Pamatuješ si Beau Brookse, víš jak se odstěhoval před 7 lety, no tak je zpátky,ráno jsem ho potkal a ptal se mně, jestli by jsi ve dvě nepřišla pod náš strom." a je to tady zase, ten obličej. No Beau mi chyběl,podle bráchy byl do mně zamilovanej, a doufám že ho to přešlo.

"No když tak pěkně prosíš, tak dobře, jo a co bude na oběd??"

"Tohle je oběd, je půl jedný drahá sestřičko" zašklebí se a mizí v obýváku.

SAKRA!!! musím se jít připravit. Vím, mám hodně času, jenom jak se znám lehnu si na postel a hodinu budu ležet a nebudu stíhat, věřte mi, znám se.

Ano, samozřejmě, opět nestíhám. Jdu si vyčistit zuby, dám si jen trochu řasenky a balzám na rty.

Na sobě mám sportovní kraťasy, který jsou ultra pohodlný, bílý tílko a k tomu modrý žabky, jak já miluji léto.

13: 58

Běžím ze schodů, div se na nich nenatáhnu, ale už tam budu. Proběhnu kolem bratra válející se ho na gauči jako vorvaň. Běžím na verandu, kolem bazénu, houpací sítě a už jsem u stromu.

Lezu na horu, aby mně neviděl. Ale co to nevidím kdo lezl těsně přede mnou a právě se usazuje na své větvi. Beau Brooks, nejhezčí kluk s mým bratrem okolí 2 bloků, a on se zrovna musí zamilovat do mně.

Ale už to není ten 13 letý kluk. Jevíc sexy, Jeho svaly vynikají v tom uplém tričku, a jeho tetování jsou fakt hezký, on byl vždycky krásnej. Teď je krásnej, roztomilej a sexy. Kdo by sinepřál takovýho kluka.

Byli jsme v kontaktu, psali jsme si skoro pořád, teda když to šlo. Časový posun je hrozná věc.

*Beau

Sakra, nestíhám. Lezu nahoru po stromě a sedám si na větev. Otočím se a koho nevidím.Mojí Nic.

Bože je tak nádherná, přesně tak, jak si jí pamatuji. Hezká postava, nádherné vlasy, roztomilý obličej. Miluju její oči. Doslova se v nich topím. I když jsem holku měl, neměl jsem ji rád jako Nic. Byla a doufám že bude moje. Znám Irwina, ten se jen tak nevzdá, ale já taky. Myslím, že proti němu mám větší šanci.

"Ahoj" řekl jsem, když jsme se konečně oba pohodlně usadili.

"Ahoj, nepůjdeme se třeba projít,ať jen nesedíme tady??" usmála se na mně, bože asi spadnu dolů pokud toho nenechá.

"Jo dobře." seskočili jsme dolů a přelezli plot. Jak jsme stáli na pevné zemi silně mně obejmula.

Neváhal jsem, a objetí jsem jí opětoval. Miluji vůni jejích vlasů.

Miluju jí, a budu o ní bojovat, i kdybych měl udělat bůh ví co...



I Hate Myself (5sos)Where stories live. Discover now