Kapitola 6 - Přespání

28 2 0
                                    

Stáli jsme tam tak asi ještě 5 minut. Potom jsme se rozběhli k našemu místu, oba každý na jinou stranu jako obvykle jsem tam měl být první, ale někdo mně zastavil.


"Co jsi to dovoluješ, jak si můžeš dovolit na ni šahat, ona je moje,rozumíš, jenom moje!!!" a je to tady zase,Irwin má záchvat, jak nečekané.

"A jak ty si můžeš dovolit jí takhle ubližovat, já bych jí nikdy v životě takhle neublížil, jsi srab Irwine"

Dořekl jsem svůj proslov, otočil se na patě a došel za Nic. Seděla na okraji útesu. Tohle miluje, jenom tak sedět, nepřemýšlet, nedělat vůbec nic. Sedl jsem si vedle ní, položila si hlavu na moje rameno a já jí dal ruku kolem ramen. Jako vždycky.

"Děkuju" řekla skoro neslyšně. Chtěl jsem se zeptat za co, ale předběhla mně.

"Že jsi se ,mě zastal, jsi jeden z mála kdo to pro mně kdy udělal."

"A co Harry, ten se nepočítá??"

"Je to můj bratr, to je snad automatický, že se nepočítá, u něj je to samozřejmost!" začne se smát, jsem rád, že je zase šťastná, aspoň na chvíli.

"Jo chápu." usměju se a dál raději mlčím.

"Víš něco mně napadlo, no mohl by jsi spát u nás, teda jestli ti to nevadí, nikdo nebude doma, bude to jako když jsme byli malí, filmy, popcorn, ZMRZLINA a historky,prosím???" udělala to, ten jejich kukuč. Ten umí jenom její bratr a ona, je tak roztomilá.

"To se ptáš jako vážně, jasně že jo." začali jsme se smát jako malí, tyhle časy mi opravdu chyběli.

Zvedneme se a jdeme směr naše domy. Moc mi chyběla, a já přísahám bohu, že jí nic neudělám, vím jak se teď cítí, a nehodlám jí ublížit ještě víc.

"Za hodinu tě budu čekat u nás, doufám že víš,co si máš vzít." usměje se a mně se podlamují kolena, kývnu a jdu domů se připravit.

*za hodinu

Stojím u dveří, a čekám než mi otevře.

"Nazdar fešáku." krásně se usměje a popojde abych mohl jít dál. 

"Ahoj krasavice." začneme se oba smát jako utržení ze řetězu. Tohle mi moc chybělo.

"Tak na co se koukneme, Hobit, Hulk, Thor, Iron Man, řekni si, první vybíráš ty, potom já."

"Tak na.... Hobita, doufám že bitvu pěti armád, jinak odcházím."

"Na co jinýho, no jo, tak nic" dělá na oko uraženou a potom se usměje.

Jde pustit film a já jdu pro jídlo a pití. Oba dva si sedneme a začneme se koukat na film. Zbožňuji tenhle film, sice nevím proč, ale to je jedno. 

Takhle to jde celý večer, hádáme se co se pustí teď, ona vždy vyhraje. 

Nakonec končíme v posteli a usínáme v obětí. 


I Hate Myself (5sos)Where stories live. Discover now