His butler, in Love

Temné vzpomínky

V hlubokém tichu sličné noci, při svitu modravého měsíce uslyším křik mého mladého pána. Na chviličku mě to vyděsilo, ale pak jsem si uvědomil, že jde jen o jeho časté noční můry o jeho temné minulosti, které se mu občas zdávají. Zanechám tedy své práce na další den a zamířím do ložnice svého mladého pána. Těsně před tím, než jsem klouby prstů zaklepal na velké dubové dveře s ručně řezanými lemy a obrazci po stranách, zaposlouchal jsem se na moment do pánova zrychleného dechu. Ucítil jsem taktéž jeho pach potu. Není mi vůbec nepříjemný, nýbrž na opak. Jakýkoliv pánův kožní sekret či DNA mi příjde po všem stránkách nesmírně vábivý. Obzvláště krev. Ale neměl jsem tu čest ji zatím okusit. Avšak se mi naskytlo pár okamžiků, kdy jsem ji mohl alespoň cítit. Ovšem až příjde čas, budu mít tu největší čest pánovou krví smočit své rty a plně si ji vychutnat. Nejraději bych se jí zalknul. Stejně jako mladého pána.
Zoufalé vydechnutí v za dveřmi na druhé straně mě vrátí zpět do reality a já konečně zaklepu na dveře jeho pokoje. ,,Dále." Ozve se unaveně a já hned vztoupím do místnosti.
Seděl tam skrčený na posteli a objímal si kolena. Jak rozkošný pohled! Jeho vůně potu mi přímo dráždila nos. ,,Prosím za prominutí, avšak uslyšel jsem výkřik a musel jsem se přijít se vám něco nestalo." Řekl jsem s mírnou poklonou. ,,Jsem v pořádku...jen jsem zpocený." Odvětil jednohlasně. ,,Chápu." Pokynul jsem a šel mu vytáhnout ze skříně čistou noční košili a začal ho do ní oblékat. Ale mladý pán byl stále ještě spocený.
,,Mladý pane, nebylo by lepší, kdybych vás rovnou neomil v koupelně?" Zeptal jsem se. ,,Ne." Odvětil tiše a ostře. Chápu. Nechce mé dotyky kvůli noční můře, která se mu zdála.
,,Vím, že o tom pán velmi nerad mluví, přesto se zeptám: byla to opět noční můra o tom muži, co vás zneužíval?" Mladý pán zalapal po dechu a vytřeštil oči. Toto téma je ze všech to nejintimnější, pokud jde o důvěru mého pána. Dle jeho pohledu shledávám, že své starosti o něj budu litovat.
,,Sebastiane." Řekl tiše, ale nenávistně, jako rozzuřené stěně. ,,Říkal jsem ti, ať o tom už nemluvíš...NIKDY!" Křikl. ,,Jistě můj pane, omlouvám se, už se to nestane." Odvětil jsem s mírnou poklonou.

Jistý muž, tedy členěn lidí, kteří věznili a trýznili mého mladého pána téměř rok, se dopustil nejhoršího hříchu, který mohl být na malém pánovi spáchán. - Zbavil ho nevinnosti, a to tím nejhorším způsobem. Zvolil cestu násilím vůči mému mladému pánovi. Poskvrnil jeho mladé tělíčko. Vím vše. Věděl jsem to už tehdy, kdy jsem se rozhodl pro výběr této duše. Náhled jsem mladému pánů do mysli a spatřil celý jeho život.
Však jsem si také pomstu na tom muži včetně všech trýznitelům mladého pána nesmírně užil. Užíval jsem si hlavně panovo pozdvižení, které shledával, když se pak na mou vykonanou pomstu podíval svýma vlastníma očima přez mou značku našeho kontaktu. Můj mladý pán si melancholicky oddechl.
,,Nevím co mám dělat, abych se těch nočních můr..mohl konečně nadobro zbavit!" Hlesl melancholicky a konec souvětí procedil nenávistně mezi zuby. ,,Tyto zlé časy jež jste zažil, se vám vrací, neb jste byl vystaven násilí a frustraci. Napadá mě jedno řešení, jak by se vaše noční můry mohly přestat objevovat ve vašich snech." ,,Jak?" Zeptal se ledově, jak už u něj bývá zvykem.
,,Všechny vaše trýznivé požitky, překrýt nebo možná zcela přebarvit na jejich opak. Přimět vás zjistit, že i takové akty, jaké jste si prožil..mohou být naopak velmi příjemné a uspokojivé." Řekl jsem. ,,Cože?" Vykřikl zaskočeně a zároveň nazlobeně. ,,To nemyslíš vážně?!" Vyjekl, jako bych ho právě nesmírně ponížil. Jeho chování jsem se podivil. ,,Snad si nemyslíš, že něco takového podstoupím znovu?! Jsi opravdu takový hlupák nebo z toho hladu už naprosto šílíš?!" Křičel na mě rozlíceně. ,,Ale mladý pane..takhle jsem to..." ,,Ven.." Přerušil mě velmi tichým přesto velmi mrazivým hlasem a spražil ještě mrazivějším pohledem, až jsem měl pocit, že mu v žilách místo krve teče ledová voda. ,,Jistě." Přitakal jsem omluvně a odešel z pokoje.

Můj pán to celé jen špatně pochopil. Nechtěl jsem, aby něco takového podstupoval znovu. Samozřejmě jsem myslel smilnění, ale ne v tomto věku a s někým úplně jiným a jinak. Ale než jsem mu to stačil oblasnit, poslal mě pryč. Očekávám, že bude zase po nějakou dobu nerudný a podrážděný. A skutečně...celý příští den byl.