Je tohle skutečně mladý pán?

1.5K 126 8
                                    

Pozdě v noci jsem uslyšel zavolání svého jména mladým pánem. Bylo to zvláštní. Schylovalo se k už půlnoci. Zastavil jsem tedy všechny přípravy na zítřek a šel za mladým pánem. Napadlo mě, že má třeba žízeň, nebo se mu špatně spí a chce teplé mléko s medem.
Když jsem se dostal ke dveřím jeho ložnice, chytil jsem kliku a vstoupil.
,,Volal jste mne, mladý pane?" Zeptal jsem se při vstupu. Mladý pán opět seděl na posteli a vypadal poněkud ospale. ,,Ano.." Řekl opět tím tichým a melancholickým tónem s pohledem na mokrou noční košili, která se mu lepila na kůži a ze které jsem už za dveřmi cítil to příjemné aroma. ,,Opět se vám něco zdálo?" Jen kývl. Předpokládám, že se opět nebude chtít vykoupat.
,,Dobrá...vydržte chvilku, hned tu budu s teplotou vodou." Řekl jsem a šel pro žíňku a lavor s vodou jejíž teplota, byla přiměřená pánově pokožce. Pak jsem se vrátil do ložnice mladého pána.
Nejprve jsem ho svlékl a přehodil přez něj tenkou přikrývku, kterou ho ráno přikrývám, když si čte noviny, aby mu nebyla zima. Lavor s vodou jsem si postavil k posteli mladého pána a v pokleku před postelí, sundal jsem si rukavice a začal jsem ho omývat.
Nejdřív nožky, které měl přeložené přez postel, následně boky trup a záda a potom krk, ramena paže, předloktí až jsem se dostal k zápěstí jeho levé ruky. Moje práce by již skončila, ale mladý pán mě jeho dvěma drobnými prstíčky chytil opatrně za první článek mého ukazováčku. Zastavil jsem se a tiše pozoroval, jak od špičky mého prstu postupuje až ke spoji šlach a kostí mezi palcem a ukazováčkem. Pak mi přejede přez klouby prstů až k mé značce. Se zatajeným dechem stále sleduji pohyby jeho ruky.
Značku párkrát pohladí a pak se přidá i levá ruka, která spočine o kousek výš, a to na mém zápěstí. Mou roku pak zvedne do úrovně svého obličeje. Dlaní levé ruky spočívá stále na mé pečeti a druhou na mém zápěstí. Udiveně se zamračím, když si mou ruku mladý pán prohlíží. Ale pak mi obočí vyjede až nad čelo, když na mě triumfně pohlédne a s úsměvem si mou dlaň přitiskne k tváři a mazlí se s ní jako kočka, toužící po pohlazení. Nadchnutě vydechnu. Nahmatal i mou druhou ruku a přiložil si ji na rameno.
,,Mladý pane?" Řeknu nechápavě. Mladý pán se na mě omámeně podívá skrz prsty jedné mé ruky a...a mile se usměje? Cože?! Vytřeštil jsem oči. Je tohle skutečně mladý pán? Nevěděl jsem...vlastně jsem ani nevěřil, že bych u něj mohl něco takového vidět.
Mému překvapení se sladce uchechtl.

,,Sebastiane..zdálo se mi, že jsi mi surově strhal oblečení i přez můj odpor. Přitiskl jsi mě ke zdi a vzal sis mě, navzdory mým příkazům. Ale jemně a opatrně. Mě to ale přesto bolelo. Naštěstí jen ze začátku...pak to bylo příjemné...Doufal jsem, že to není jen pouhé snění. Ale probudil jsem se, když jsem ucítil vlhkost mého potu." Řekl vše najednou s tónem i výrazem, který jsem u něj ještě nikdy nezažil.
Vyjeveně jsem na něj koukal a přemýšlel, zdali jsem si nedoprlřál příležitostní spánek a nesním. Opravdu snil o tom, že s se mnou smilnil a opravdu si přál, aby to nebyl jen sen? A co teprve jeho chování?! Myslel jsem, že po téhle stránce není možná!

,,Ach..Sebastiane." Vzdechl dychtivě při přesunutím mé ruky z jeho ramene na hrudník, kterou pořád ovládal tou svou. ,,Mladý...pane.." Hlesl jsem nevěřícně. ,,Hmh?" Koukl na mě a dál se utápěl v mé dlani. Nějak jsem zapomněl mluvit. Jako by se mi najednou při pohledu na ten blažený pohled vytratila všechna slova z úst. Mladý pán se mému velkému udivení tiše zasmál a krátce na to si mou rukou, která byla na jeho hrudníku stiskl hrdlo v mé dlani. Zaklonil hlavu a spokojeně vydechl. ,,Eh..?" Utrousil jsem překvapeně ze svých úst, aniž bych to měl v plánu. ,,Čemu se pořád tak divíš? Sám si mi přece říkal, že by bylo nejlepší, kdybych ty špatné a nečisté vzpomínky zakryl pod něčím lepším...pod něčím příjemnějším. Celý včerejší den jsem na to kvůli tomu myslel. Pořád jsem nemohl přijít na správný smysl tvého návrhu, ale všechno mi přišlo nevkusné a pohoršující." Řekl s barvou hlasu více se podobající mladému pánovi.
,,Pak se mi zdál ten sen a já měl jasno " Řekl upřímně a olízl mi špickou jazyka dlaň. ,,M-Mladý pane..." Zakoktal jsem. ,,Ano?" Vzdechl a jeho nebesky modré oko i to, které nese mou značku mi nyní věnovaly svou pozornost. Velmi nerad jsem odtáhl své ruce pryč od mladého pána. ,,Obávám se, že jsem měl na mysli něco jiného, pokud jde o vaši terapii vracejících se vzpomínek ve formě vašich snů." Řekl jsem. Mladý pán zbystřil. ,,Co si měl teda na mysli?" Zeptal se ostře, což nyní vyznělo, jako můj skutečný lord Ciel. ,,Měl jsem na mysli přednostně pozdější dobu a hlavně....tohoto aktu s někým jako jste vy.....nejsem hoden." Odvětil jsem. ,,Chci slyšet jen klíčové objasnění toho, co mi tu naznačuješ." Řekl chladně. ,,Myslel jsem například svatební noc s lady Elizabeth." Odpověděl jsem stručně. Mladý pán na mě nejprve vyjeveně zíral a brzy na to, mě spražil ledovým pohledem.
,,Jsi hlupák, myslíš-li si, že se svého sňatku dožiju. Naše smlouva mi nadává vysoké šance, ani dostatek času na to, abych docílil svých šestnácti a pojal lady Elizabeth za svou ženu." Řekl suše a chytil se za rameno. ,,Nedělal bych ukvapené závěry mladý pane. Ještě se může lecos přihodit a náš soudný den o nějaký čas oddálil." Chvilku bylo ticho. Mladý pán vypadal, jako by nad něčím přemýšlel. ,,Přesto...nechci žít s vědomím o možnosti, že mé tělo by bylo pošpiněno tím jediným slizkým a špinavým člověkem....chci také okusit něhu a rozkoš než z tohoto světa odejdu." Hlesl. Jeho slova mě zaskočila. Myslel bych, že má na takové věci ještě dost času, natož pomyšlení. ,,Takže, Sebastiane...dopřej mi to." Řekl a opět se dotkl mých ruk a své prsty proklesl těmi mými a přitáhl mi ruce zpět na jeho bělostnou kůži. Tentokrát na jeho tenká stehna. Má touha po mladém pánovi ve mě začala růst, když si to mladý pán žádá. ,,Jste si svým rozhodnutím naprosto jistý?" Zeptal jsem se ho ještě. ,,Jsi snad zvyklý slyšet mé rozkazy dvakrát?" Napomenul mě. ,,Ne." Odvětil jsem mu. ,,Pak se mě dotýkej a očisti mě od té špíny, jež mi pořád zatemňuje mysl..." Hlesl omámeně, lehl si na záda a zavřel oči. ,,Jak si můj pán přeje." Řekl jsem hladově.

His butler, in Love Kde žijí příběhy. Začni objevovat