Oheň a led II.- Krvavý slib

Prolog

,,Bojová umění se tady musí naučit každý. Je to sice rok, co Dexter zmizel ze seznamu hrozeb pro naší školu a komunitu, ale věřím že se najde za pár let znovu někdo, kdo bude chtít navázat na jeho práci. Od toho jsem tu já, budu vás učit jak se bránit, střílet, ale také učím chemii a přírodní vědy. Vše z toho co tu je, budete potřebovat." řekla jsem a podívala se na nové děti, na nové přírústky do naší rodiny.

,,Tohle zní jako nábor na vojenskou školu."

,,Možná, ale před rokem jsme díky nepřipravenosti našich studentů, dva ztratily a dalších osm jich bylo zraněno. Vaše mutace vám v těchto akcích moc nepomůžou. Mluvím z vlastní zkušenosti." odpověděla jsem na jejich otázku, tyhle děti jsou znakem toho, že i tady jsou spratci, kteří nestojí za naši námahu. Postarala se o ně Storm, tohle mě s prominutím nebaví. Děti z nových dvou ročníků jsou nevděčné a mám jich dost.

,,Klid Rose, bude to dobré uvidíš." řekl Bruce, dal mi ruce kolem pasu a bradu si opřel o mé rameno. Pousmála jsem se, takovéhle chvíle mám ráda.

,,Já vím, snažím se na ně být milá, ale nejde to."

,,Užívej si klid Rosalie. Už nám nic nehrozí." usmál se, vím že má pravdu.

,,Jo, to nehrozí. Možná to zní divně, ale chybí mi to tam."

,,Ono se brzy zase něco najde, to se neboj." zasmál se, vím že má pravdu. Bohužel jsem se musela vrátit do práce, byly to nevychovaní spratci, sbít málo.

,,Pokud tu do pěti vteřin nebude ticho, bude to mít následky." prohlásila jsem dost hlasitě, neposlechly. Vytáhla jsem velkou práskací kuličku a hodila s ní o zem. Všichni se uklidnily a byl klid. Takhle na ně musím. Když zazvonilo, a chodbě jsem potkala Natašu, bavila se s Brucem, ten byl evidentně rozčílený.

,,Nat, ráda tě vidím." usmála jsem se, letmo jsem jí objala a potom se podívala na Bruce.

,,Bruci klid, nic se neděje."

,,Jen jí řekni proč jsi sem přijela." spustil Bruce, naučil se tady lépe ovládat, ale i tak je to někdy riskantní ho rozčílit.

,,Mám rozkaz tě dovést na velitelství. Fury s tebou chce mluvit."

,,Tak dobře. Jedu s tebou. Bruci, klid." usmála jsem se, Nataša to šla říct profesorovi.