4. kapitola

18 1 1
                                    

Další den lilo, jak z konve. Tak jako předchozí den. A ve škole to utíkalo nadmíru pomalu. Lile se zdálo, že už je ve škole celou věčnost a to teprve byla 4. hodina. 

"Hej Lil! Nechceš jít dneska do stáje se mnou? Mám zamluvenou halu," usmívala se od ucha k uchu Tracey.

"Nevím ..." nedokončila Lila větu, protože ji Tracey přerušila.

"Tak po škole čekej v šatnách. Tessa mě tu nabere, abych nešla v tom dešti." Lila jen protočila oči a přikývla. Ještě napsala Lukovi, že přijde později, protože s ní počítal. Pak začala 5. hodina.

Po škole seběhla Lila do šaten a oblékla se. Pršelo, ale bylo teplo, takže se jen obula a čekala na Tracey. Ta po chvíli přišla a vyšly společně ven, kde už čekala Tessa. Nasedly k ní a vyjely.

"Ahoj Tesso," pozdravily obě.

"Čauky. Co ty tady Lilo?" Usmála se ve zpětném zrcátku Tessa.

"To, co minule." Usmála se nevinně Lila a sledovala mokrou smutnou krajinu. Vždy, když pršelo, ji přišlo, že krajina je smutná.

Po chvíli přijely ke stáji. Tessa odešla do hlavní budovy, která v létě sloužila jako jídelna pro tábory. Tracey se šla převléknout a Lila se procházela stájemi. Ještě má po včerejšku takovou nepopsatelnou náladu. Aniž by si to uvědomila, tak zamířila do nové stáje k jejímu bývalému boxu. Už dávno měl nového obyvatele. Naproti z boxu uslyšela frkání. Otočila se s úsměvem. Poznala jedno ze známých frkání. Metfisto. Sledoval ji.

"Ahoj hochu," pohladila ho přes mříže. Po chvíli přišla Tracey a uvázala ho v uličce. Pomazlila se s ním a začala ho čistit. 

"Přestaň! Minervo! Do háje s tebou uklidni se!" uslyšely holky dívčí křik, který se ozýval z jednoho z boxů v nové stáji. Vzduchem se ozvala rána bičem a takový to, když kůň popoběhne v boxe, ale ohlávka s vodítkem, za které je přivázaný zařinčí.
Tracey a Lila se na sebe podívají. Metfisto trošku škubne, jak se lekne. 

"Klid, hochu. Co to je?" Promluvila Tracey na Metfista a pak potichu se zeptala Lili. 

"Nevím," řekne Lila a jde směrem za rámusem. 

"Ahoj. Nepotřebuješ pomoc?" Zeptala se mile Lila blondýny. Blondýna se nasoptěle otočila. V ruce měla bič a vypadala naštvaně. V koutě boxu byl bílý kůň (takovej ten bělouš se šedými skvrnami na zadku a nohách jestli chápete :D), který byl vystrašený a klopil uši dozadu.

"Vypadám snad, že potřebuju pomoct?! Tahle bílá herka by potřebovala pomoct, ale jen od řezníka!" Řekla povýšeně a naštvaně holka. Lilu to naštvalo.

"Možná že, kdyby si s tou herkou zacházela, tak jak máš, tak by to vše bylo jinak. Zkusila si mu někdy dát mrkev? Nebo být i milá?"

"Co si o sobě myslíš?! Vypadni a neštvi se mi do koně!" Vyjekla blondýna. Kůň celou dobu naslouchal, ale jakmile se blondýna otočila směrem k němu, tak okamžitě složil uši dozadu. Lila se soucitně pohlédla na koně a odešla za Tracey. Vše jí řekla a Tracey jen zírala s otevřenou pusou.

"Nikdy sem tu holku tady neviděla. Asi je nová." Pokrčila rameny Tracey a odvedla Metfista do haly. Dnes si ho vzala bez sedla na nákrčáku. Lila ji vyhodila a šla si sednout na hrazení. Pár dětiček sledovalo s obdivem Tracey, jak ovládá koně jen díky provazu kolem krku a díky nohám. 

"Tracey! Jdu se na chvíli projít. Za chvíli sem zpátky," zavolala na Tracey. Ta příkývla a dál jezdila. Lila vyšla z haly. Už přestalo pršet, ale pořád bylo zataženo. Vydala se do stáje. V boxe, kde předtím stál bělouš, nikdo nebyl. Podívala se na jmenovku. Stálo tam:

Angelic wingsKde žijí příběhy. Začni objevovat