One Direction (jednodílovky)

Secret talent (Hazz Styles)

Další človíček, co mě požádal o čtvrtou jednodílovku :o

Že, @KatarinaBuchova :))

Nechápu, co se vám na mých jednodílovkách tak líbí :o

Ale moc díky za podporu, pokaždé mě namotivujete k dalšímu psaní :))

A ještě hrozně moc děkuji @zajicek101 nebo-li Lonny za absolutně dokonalý covery k příběhům :'33

*z pohledu Katky*

Rodiče se mě zjevně chtěli zbavit, alespoň na chvíli a tak mě poslali k tetě. Moc se mi tam nechce, ale co mohu dělat. Sbaleno jsem měla, tak jsme s mamkou nasedly do auta a jely na nádraží, kde mě vysadila a povídá. "Tak si to tam užij a pozdravuj všechny." křečovitě jsem se usmála a nastoupila jsem ho vlaku...

Zanedlouho jsem byla na místě. Vypotácela jsem se, i z kufrem z vlaku a hledala tetu. Netrvalo dlouho a viděla jsem ji, jak zběsile mává. "Ahoj Kačko, dlouho jsme se neviděly." "To jo... skoro půl roku." pravila jsem, teta mi pomohla se zavazadlem, pak jsme vlezly do auta a jely k nim...

U nich jsem si odložila v předsíni kufr a teta mě začla provázet po domě, abych se v jejich novém domě zorientovala. "Tak... a tady budeš mít pokoj. Zatím se zabydly a Mike až přijde, tak ti kufr přinese." dořekla a odešla, jinak aby jste pochopili, Mike je můj bratranec, lehla jsem si na postel a okamžitě se připojila na Wi-Fi, projížděla jsem sociální síťě dokud jsem neslyšela ránu a pak i nadávání, podle hlasu to byl Mike "...Kdo to jsem dal???...ona už přijela???" registrovala jsem útržky rozhovoru "...fajn, tak já jdu." potom jsem slyšela kroky a dveře se otevřely "Ahojda Káťo. Rád tě zase vidím." pravil a objal mě "Zdarec, koukám, pořád stejnej šikula." narážela jsem na jeho setkání s podlahou před několika okamžiky "Tss..." a dělal uraženého, ne, vůbec nebyl k smíchu "Notak Miku..." řekla jsem, on se ušklíbl, sedl si vedle mě na postel a povídali jsme si, dokud nás teta nevolala na véču "Tak co je novýho u vás, Katko???" vyptávala se teta a já ji líčila novinky posledních pár měsíců, po jídle nám řekla, že jde za svou kamarádkou a že si máme třeba pustit film, což jsme nakonec udělali, koukali jsme asi do půlnoci a pak šli spát...

*druhý den*

"Ty Kačko... nechtěla by si dneska jít se mnou na trénink, aby si se tu nenudila." navrhl mi Mike při snídani "To je výborný nápad, Mike." přitakala teta z kuchyně a nakonec i já přikývla, oblíkla jsem si něco pořádnýho na sebe a vyrazili jsme ke hřišti, Mike mě usadil na tribuně a sám odběhl do šatny...

*z pohledu Mika*

To zase bude trénink. Zase tam přijde to hrozný nemehlo. Harry se jmenuje. Před pár dny ho k nám trenér přivedl a já hned věděl, že to nebude žádná sláva. Vstoupil jsem do šatny a jako naschvál tam byl právě jen on. "Nazdar Miku, jak se vede???" 'Co to tady na mě zkouší???' "Ehm... no nazdar. Doufám, že zase nebudeš tak levej, jako obvykle." rejpl jsem si a Harold už nic neřekl, byl jsem oblečen a tak jsem spěchal na hřiště...

Až to bylo neuvěřitelný. Styles zvládl rozcvičku, pak už jsme hráli. Hra probíhala dobře, Hazza si dokonce párkrát do míče kopl. Jenže potom si nevšiml dalšího hráče do kterého narazil a spadl na zem. Trenér okamžitě zapískal. "Panebože, Stylesi, co to zase provádíte??? Jděte si radši sednout." nakázal a on odběhl do šaten...

*z pohledu Katky*

Pozoruju děj na hřišti a všímám si jednoho mladíka s hnědými, kudrnatými vlasy. Moc mu to nejde, to je pravda, ale nelíbí se mi, jak se k němu ostatní chovají. Když potom, co spadl odběhl do šatny, rozhodla jsem se, jít za ním. Zvedla jsem se a šla ho hledat...

Procházela jsem kolem pootevřených dveří a zevnitř zaslechla. "Jsem nemožný... co tady vůbec dělám???" nahlídla jsem dovnitř a poznala jeho "Ehm... ahoj." pozdravila jsem "Co tu chceš???" vyštěkl naštvaně "N-nic já jen... viděla jsem, jak se k tobě ostatní chovají a..." "Co!!! Taky si ze mě budeš dělat srandu???" znovu naštvaně řekl "Ale já ti chtěla jen pomoct, nemusíš na mě hnedka být hnusný, no... asi jsem se v tobě spletla." pravila jsem a chystala se k odchodu...

*********

Po tréninku jsem čekala na Mika, ale jako první vyšel Harold. Stočila jsem hlavu jiným směrem, abych se na něj nemusela dívat. "Ehm... omlouvám se... nechtěl jsem být takový." ozvalo se mi za zády a já se nakonec na něj podívala "A to ti mám věřit???" "Jo, opravdu promiň, já jsem byl na sebe naštvaný, jaký jsem nemehlo." objasňoval "Ale nejsi." "Jsem!!! Všechny sporty, který jsem kdy začal dělat mi šly stejně jako fotbal." říkal sklesle "Třeba na sporty nemáš talent, zkus například něco jinýho." "Jo a co jako???" ptal se a já se zamyslela...

"Co třeba zpěv???" vytřeštil oči a otevřel pusu dokořán "Já??? Zpívat??? Blázníš???" "Ne, neblázním... zkusil si vůbec někdy zpívat???" zavrtěl hlavou "Tak pojď." chytla jsem ho za ruku a vedla k tetě domů, na Mika jsem se vykašlala, dorazili jsme tam a já zavedla Hazzu k sobě, pak jsem si u Mika vypůjčila kytaru a vrátila se zpět...

"Harry, já budu hrát a ty začni zpívat." "No, okey..." hrála jsem a čekala až Hazzy začne, po chvilce váhání opravdu začal zpívat a bylo to neuvěřitelný, má úplně úžasný hlas, ten bych mohla poslouchat pořád "Kruci. Harry, máš obrovskej talent!!!" řekla jsem "Myslíš???" "Rozhodně, měl by si ho všem ukázat." (hlavně žádný dvojsmysly, ano??? :'DDD na mysli mám zpěv)...

Jak jsem řekla, tak jsem i udělala. O pár dnů později jsme s Harrym společně vyplňovali přihlášku do X-factoru. Tam dali právě jeho dohromady se čtyřmi dalšími kluky a vnikla skupina s názvem One Direction...

I'm sorry... :(

Vím, že ta jednodílovka nestojí za nic... ale dneska se mi prostě nedařilo nic sepsat... :/

Snad vás to od mých oneshotek neodradilo, ale někdy se prostě nedaří...

Ještě jednou promiňte... :/

Mrs. Tommo