Záhada

1. KAPITOLA

Je polovina září a začátek školy už je v plném proudu. Přede mnou byl začátek nové školy, už jsem šla na střední. Na obor kadeřnice. Měla jsem smíšené pocity, na jednu stránku jsem se těšila ale na druhou stranu jsem se hrozně bála. Ale vše bylo naprosto v pořádku. První den nás seznámili se vším co se bude dít a ukazovaly nám co budeme dělat. Těšila jsem se, ráda jsem vždy své mladší sestře s dlouhými vlasy dělala nějaké drdoly a podobně. Všechno bylo tak jak má být, škola mě bavila a já poznala hodně nových lidí, kteří třeba i bydlely nedaleko mě. Ve třídě bylo pár kluků ale žádný co by se mi líbil ale i přesto sem seděla s jedním klukem v lavici. Ve škole jsme se pak bavili jenom spolu. Ale žádnou lásku v tom nehledejte, ani jeden jsme s tím druhým nic nechtěli mít a proto jsme si tak perfektně rozuměli.

Byl skoro konec října a my měli týden prázdnin. Venku ani moc nevypadalo, že by za chvilku měl být podzim, svítilo sluníčko ale foukal studený vítr ale i přesto bylo nádherně. Nechtělo se mi sedět doma. Šla jsem si sednout na počítač a projížděla chat kdo je online a s kým bych mohla zajít ven. Pak jsem narazila na jednoho kluka, s kterým jsem chodila na základní školu ale on chodil o dva stupně výš, takže mě možná znal jen letmo od vidění. Ale nebudu přeci srab a napíšu mu. "Ahoj Tomáši" napsala jsem. Kupodivu mi odpověděl "ahoj :)". Přemýšlela jsem jestli si mě vůbec pamatuje a jestli se ho hned zeptat jestli by nešel se třeba projít, vím že bydlel hned ve vesnici vedle, takže by nebyl problém se někde na půli cesty sejít. Napsala jsem mu tedy jestli si mě pamatuje. Nad mé očekávaní napsal, že ano a zeptal se co dělám. Odepsala jsem, že jsem doma a nudím se. Než jsem pak stačila napsat jestli by se třeba nešel projít, napsal, že je také doma a že venku je krásně a jestli bychom se nešly spolu projít. Nabídku jsem bez váhání přijala. Domluvili jsme se kde se sejdeme, já se rychle šla připravit. Oblékla jsem se do džínu, trika, vzala si mikinu, dala sluchátka do uši mobil do kasy a okamžitě jsem vyrazila z domu. Když jsem šla přemýšlela jsem kdy jsem ho naposledy viděla a jak vůbec teď vypadá. Když už jsem se přibližovala k místu kde jsme se měli sejít, začala jsem být trochu nervozní. Když už jsem přicházela na místo, uviděla jsem někoho pár metrů přede mnou. Byl to on, začala jsem se culit a červenat. Za tu dobu se velmi změnil, byl o hlavu vyšší než já. A měl krásnou postavu. Vynadala jsem si sluchátka z uší a svižnou chůzí došla až k němu. Pozdravili se a řekl mi že mi to sluší, prý jsem se hodně za tu dobu změnila. To samé jsem řekla i je mu. Nějak mě asi okouzlil, nemohla jsem se na něj přestat dívat a vždy když promluvil měl tak nádherný hlas a hltala jsem každé jeho slovo. Navrhl, že bychom se mohli jít projít podél řeky a pak kolem lesa a přes louku. Hned jsem kývla a vyrazily jsme. Povídaly jsme si o škole, o tom co rádi děláme a došli jsme k tématu jestli jsem zadaná, pousmála jsem se a odpověděla že ne. Optala jsem se i jeho jestli má nějakou slečnu a když mi odpověděl, že je sám rozlilo se mi po těle teplo a radost a oddechla jsme si, přála jsem si aby nikoho neměl a fakt to tak bylo. Všude kolem bylo krásně, krásná krajina a mě bylo dobře. Měl krásný úsměv, modré oči, hnědé vlasy a štíhlou postavu. Neustále jsem na něj hleděla a nejradši bych ho chytila za ruku a držela ho. Ale přeci i když jsem se znaly od vidění, neznaly jsme se natolik abych to mohla udělat, nevím jak by reagoval a řekla jsem si, že na tohle je ještě brzy. Seděli jsme na balících sena a koukali se na oblohu. Pomalinku zapadalo slunce a já se podívala na hodiny, bylo už půl osmé. Musela jsem už domů. "Tome, budu muset už jít domů" řekla jsem mu a pousmála se. "Ano, mohl bych tě kousek doprovodit?" usmál se a já mu na to jen kývla. Doprovodil mě skoro až domů, rozloučili se a já odkráčela pomalinku domů, ještě jsem se za sebou otočila a viděla jak odchází. Přišla jsem domů dala si sprchu a lehla si do postele a usnula s myšlenkou na Tomáše. Byla jsem nějaká unavená z té procházky.

Ráno jsem se probudila a hned jak jsem se probrala, jsem začala usmívat a v hlavě jsem měla jen Toma. Šla jsem do kuchyně udělat si něco k snídani, namazala jsem si chleba máslem a šla zpět do pokoje, kde ještě spala sestra. Měli jsme společný pokoj. Bylo deset hodin. Vlezla jsem si zase do postele, přehodila přes sebe peřinu a opřela se zády o zeď a vzala si do ruky mobil. Byla tam zpráva, nedočkavě jsem odemkla mobil a najela do zpráv, psal Tomáš. "Krásné ráno, jak se vyspala? Nezajdeme dnes třeba po obědě zase ven?" Řekla jsem si, že mu musím hned napsat. "I tobě krásné ráno, vyspala jsem se dobře. Ráda bych zašla zase ven, včera to bylo fajn."
Domluvili jsme se, že se sejdeme na samém místě v jednu hodinu. Byla jsem šťastná. Vyskočila jsem z postele a šla pomoct mamce uklidit a uvařit oběd.
Hned po obědě, jsem si šla vyžehlit vlasy, namalovala si řasy řasenkou a oblékla se, vzala jsem si černé legíny, delší červené triko a měkoučký černý svetřík. Mamce jsem dala pusu a šla si obléct boty. Vzala si mobil, sluchátka do uší a šla jsem na naše místo. Už tam na mě čekal, přišla jsem k němu blíž a pozdravila jsem. Ach zase ten jeho krásný úsměv. Šli jsme se projít stejnou cestou jako včera. Za celou tu dobu co jsme byly venku jsem se dozvěděla, že má mladší sestru, je mu 18 a že kouří trávu. Což mě trochu od něj odradilo. Hned vlastně co mi to řekl, jsem se ptala jestli by třeba byl i ochotný přestat nebo omezit. Řekl, že pokud bude mít důvod tak by to možná dokázal. Usmála jsem se. Čas s ním utíkal jako voda a já už musela domů. Dneska jsem ale řekla, že mě nemusí doprovázet tak daleko ale stejně mě doprovodil zase skoro až domů. Objala jsem ho a šla domů. Osprchovala jsem se a šla si rovnou lehnout a zase jsem usnula jak miminko s myšlenkami na něj.

Ráno jsem se probudila, a nasnídala se. Přemýšlela jsem jestli zas s Tomášem půjdeme ven. Bylo mi s ním hezky. Řekla jsem si, že počkám až napíše on. Bylo už po obědě a já přemýšlela jestli mu mám napsat. Ale řekla jsem si, že se nebudu vnucovat. Bylo už asi půl čtvrté odpoledne, když mi přišla esemeska. "Ahoj Christy, promiň že jsem nenapsal dřív ale byly jsme na návštěvě u babičky. Pokud chceš mohla by ses u mě stavit, nikdo není doma." Chvilku jsem váhala ale nakonec jsem napsala, že ano. Psal, že se zase sejdeme zase na našem místě. Chodila jsem na sebe bundu, vzala boty a už jsem utíkala. On na mě už čekal, přišla jsem blíže k němu a objala ho. Vzal mě za ruku a šli jsme k němu. Byl to ten nejkrásnější pocit, v tu chvíli jsem byla nejšťastnější.
Šli jsme k němu domů. Přišli jsme k nim před barák a on otevřel branku, pustil mě před sebe a zavřel. Pak jsme došli k hlavním dveřím odemknul a pustil mě dovnitř. V předsíni jsem si sundala boty a přivedl mě do obývacího pokoje, řekl ať si sednu na gauč a že přinese něco k pití. Přinesl džus a sedl si vedle mě. Zeptal se mě jestli bychom se nekoukli na nějaký film. Přikývla jsem a zeptala se jestli tam nemá nějakou pohádku. Miluju pohádky. "Mám" usmál se. Pustil pohádku o holce která se nechtěla vdávat a měla si vybrat svého muže. Aby tomu zabránila a přemluvila matku aby to od řekla jí nechtěně začarovala v medvěda a pak se snažili spolu najít způsob vše vrátit a přitom obě pochopily jak jim na sobě záleží, matka se proměnila zpět a žádné zásnuby se nekonaly. Krásná pohádka. Z ničeho nic Tomášovi někdo volal. Vzal mobil a šel do kuchyně. Neslyšela jsem nic z rozhovoru. Po chvilce přišel, že mu volala mamka, že dnes už domů nedorazí..

Zeptal se mě jestli bych něj nechtěla přespat. Nevěděla jsem co na to říct. "Ale první se musím zeptat mamky jestli vůbec můžu" dodala jsem. Hned jsem začala psát zprávu mamce jestli bych mohla spát u své kamarádky Kačky. Chvíli jsem se bála jestli mi to vůbec dovolí, protože jsem jí nemohla říct, že spím u nějakého kluka to by mi to vůbec nedovolila. Mamka je jinak hodná ale nechce abych ještě spala u nějakého kluka ale chápu jí je mi teprve 15.