Záhada

2. KAPITOLA

 "Ano můžeš ale zítra do oběda doma, posílám pusu mamka." Otočila jsem se na Tomáše a ukázala zprávu. Usmíval se a měl opravdu nefalšovanou radost. A já měla radost z něj. "Tak co budeme dělat teď?" šibalsky se na mě usmál. Pokrčila jsem rameny a pak mě napadlo "Zkoukneme ještě nějaký film ale teď vybíráš ty." Přikývl na souhlas. Pustil tam nějakou komedii, musela jsem se pořád smát. Skoro ke konci mě Tomáš chytl za ruku. Koukla jsem se na něj z otevřenou pusou a o se ke mě začal pomalinku přibližovat. Nevěděla jsem co mám dělat ale srdce mi říkalo ať se přiblížím také. Tak jsme se oba k sobě pomalinku přibližovaly až jsme se dotkly ústy a začali se pomalu líbat. Úžasně líbal. Z pomalého líbaní jsme došli až k vášnivému a on mě začal hladit na bokách a břichu a stoupal stále výš. Dostal se až k mým prsům které začal hladit a něžně mačkat. Potom se zastavil, přestal mě líbat a zeptal se mě jestli to chci ale že je pořád panic. Samozřejmě jsem řekla ano ale jestli to chce i on. Jen se na mě usmál a pokračoval. Byl hodně něžní a hladil mě po celé těle. Z gauče jsme se přesunuly k němu do postele, do vedlejšího pokoje. Položil mě na postel a nasadil si prezervativ, pomalinku do mě vnikl a lehce při tom vzdychl. Bylo to skvělý, nádherný ty jeho doteky a polibky. Naposledy přirazil a udělal se, lehl si vedle mě a oddechoval. Vstal a šel si sundat použitý kondom, vyhodil ho do koše a pak přišel zpět. Mezitím jsem si na sebe vzala kalhotky a tričko. Tomáš si vzal jen boxerky a šli jsme si lehnout zpátky na gauč a pustili jsme si nějaký horor. Koukala jsem asi jen 15 minut a pak jsem usnula. Ráno jsem se probudila a Tomáš ještě spal. Potřebovala jsem na záchod tak jsem se pomalu zvedla překročila ho a šla na záchod. Měla jsem na sobě své tričko a kalhotky, takže mi koukal můj kulatý zadek. Když šla ze záchodu zpět do obýváku. Tomáš už byl vzhůru a koukal na mě jak jdu zpět, lehla jsem si zpět k němu do postele. "Máš krásný zadek" objal mě dal pusu na čelo a opět zavřel oči. Já se koukla na hodiny a bylo už 11. musela jsem domů. "Tomáši, budu muset už domů" řekla jsem mu. Koukal se na mě a povídá"Ještě né prosím."  Koukla jsem se na něj stejně smutnýma očima jako on na mě. Hold se ale nedalo nic dělat. Vstala jsem a stoupla jsem si ke křeslu, kde jsem měla položené věci a převlékla se do nich. Šla jsem zpět ke gauči a sedla si na kraj gauče. Tomáš mě chytil za pas a hlavu si položil na mé nohy. Hladila jsem ho po vlasech a on se usmíval. Pak už jsem vážně musela jít. Tomáš také vstal a vzal si na sebe kalhoty a triko. Šla jsem do předsíně ale ještě než jsem tam došla mi Tomáš řekl, že mě půjde doprovodit, já jen přikývla a usmála se. 

Stály jsme už jen kousek od mého baráku a loučili se. Říkal mi, že to bylo se mnou skvělé, prý v životě nic lepšího nezažil a rád by si to zopakoval. Já se červenala a nemohla jsem ani mluvit. Celkem mě to překvapilo. Už jsem musela jít objal mě a když jsme se chtěly od sebe odtrhnout mě políbil. Líbal krásně, vášnivě byla jsem v sedmém nebi. Když jsme se přestaly líbat mi dal ještě jednu pusu na čelo. Rozloučili jsme se a já šla domů šťastná jako snad ještě nikdy. 

Přišla jsem ke vchodovým dveřím, otevřela jsem a vešla. Sundala jsem si boty a nandala bačkory. Mamka mě hned zdravila, jen jsem odvětvila "ahoj" a zalezla jsem do pokoje. Lehla jsem si na postel a přemýšlela. Mám totiž pocit, že jsem se zamilovala. Na jednu stranu jsem ráda ale co když mě třeba nebude chtít, nic mu radši neřeknu. Nechci být za nějakou pipku, která se dokáže za tak malou chvíli zamilovat. Mamka na mě se zdola volala ať jí jdu pomoct uklízet. Povzdechla jsem si, vstala z postele a šla za mamkou. Když jsem přišla do kuchyně ptala se mě jak sem se měla, jen jsem řekla že dobře a začala jsem uklízet nádobí. Mamka mezitím zametala. Ještě chtěla pomoct dovařit oběd. Tak jsem jí pomohla a po dovaření jsem si hned nabrala jídlo a najedla se. Po obědě jsem si šla zase lehnout do postele ale vzala jsem si sebou notebook. Zpráva od Tomáše "Ahoj, tak co doma? Víš chtěl bych ti něco říct a na něco se tě zeptat." Lekla jsem se. Začala jsem přemýšlet co mi asi tak chce říct. Odepsala jsem ať teda povídá co má na srdci. Další zpráva "No, nevím jak ti to říct, vím, že je na to moc brzy ale moc se mi líbíš a já bych byl strašně moc rád i kdyby si se mnou chodila, tak krásnou holku jsem snad v životě neviděl, ty tvoje oči, tvůj úsměv. Chtěl bych tě celou jenom pro sebe, nic jiného si momentálně nepřeji. Včera to s Tebou bylo krásný a chtěl bych aby to bylo znova a znova. Opravdu mi věř, že bych tě moc chtěl. A je to celkem překvapivé, že to píšu po takové chvíli ale už jsem to nemohl vydržet ti to neříct. Takže... chtěla by si se mnou chodit?"  

Byla jsem celkem dost zaražená, myslela jsem si, že mě chtít nikdy v životě nebude. Aj on se mi líbí. Jenom je teď otázka, nechci se zbytečně zamilovat když by to nemělo třeba delší trvání. Co když se mnou bude měsíc a já se do té doby zamiluji úplně a on mě pak odkopne jako kus hadru. To já nechci. Nechci vztah na měsíc, nechci být za tu naivní blbku, aby se mi pak mohl třeba smát. On byl něco co jsem tak nějak hledala, ale ten strach. Mám mu říct ano a být jeho holka nebo mám říct ne a budeme jen kamarádi. Toť otázka.