Záhada

3. KAPITOLA

Co odpovědět. Říct mu ano či ne. Proč je to tak těžké. Ale tak riskovat se musím. Řeknu mu ano, risknu to. "Ano chtěla." napsala jsem. Měla jsem dobrý pocit. Snad jsem konečně našla někoho kdo mě bude mít upřímně rád. Uvidíme.

Už tu byla zase škola. Budík mi zvonil a mě se nechtělo vstávat ale nedalo se nic dělat vstala jsem musela. Oblékla jsem se, připravila věci a šla rovnou na zastávku. Něco jako snídaně mi v týdnu vůbec nic neříkala ani nic jako svačina. Hold jsem byla celý den o hladu ale nějak jsem to nevnímala, zvykla jsem si za tu dobu. Ve škole nikdy nebylo nic zajímavého jen samé učení a testy. Konečně poslední hodina.
Zvonilo. Konečně pryč z toho "ústavu". Po škole jsem měla sraz s Tomášem, takže jsem měla dobrou náladu. Přišla jsem na místo kde jsme se měli sejít a čekala asi 10 minut než přišel. Objal mě a dal pusu. Zase jsem měla svůj nepopsatelný pocit v bříšku. "Co budeme dělat?" zeptal se. Jen jsem zvedla ramena na znamení, že nevím. Vzal mě za ruku a šli jsme do obchoďaku před kterým jsme měli sraz. Šli jsme si sednout na lavičku v obchoďaku a povídaly si o různých věcech. Došli jsme až k naším rodinám. Říkala jsem mu, že mám mladší sestru, mamku a nevlastního taťku. "A co tvůj vlastní taťka?" zeptal se. Na to jsem mu bohužel musela říct, že umřel. Zarazil se a i když mu to bylo blbé tak se zeptal "Jak to? Pokud se tedy můžu zeptat?"  Řekla jsem mu, že když jsem se narodila tak nám táta kradl věci a pak je prodával. Máma byla věčně bez peněz a od rodiny jsme byly přes 300 km. Trpěla to rok, než se rozhodla utéct od něj pryč. První mě odvezla k babičce u které jsem byla asi 4 měsíce bez mámy. Pak přišla i máma k babičce a bydlely jsme u babičky bez táty. Chvilku se snažil nějak si mámu dostat zpět ale to se mu nepovedlo. Často myslím na to jaký asi byl nebo jaký by bylo kdyby s námi žil. Ale to už nezjistím. Mamka si pak po 3 letech našla mého nevlastního tátu s kterým teď žijeme a je nám dobře. Já ho beru jako svého vlastního a on mě také jako svojí vlastní. A s tímhle nevlastním tátou má mojí mladší sestru, kterou mám hrozně moc ráda. Když jsem mu toto vše řekla koukal na mě tak smutně. Já se jen pousmála. Objal mě a dal pusu na čelo. Pak jsem se zeptala "A co tvoje rodina?" Na to mi odpověděl"No jsme na tom celkem podobně. Já mám mamku, také mladší sestru a nevlastního tátu. Akorát s rozdílem, že táta je spíš takový hnusný na mě. Né, že by mě mlátil nebo cokoliv ale třeba mi nic nedovoluje a tak ale nic hrozného. A s ním vlastním tátou se nebavím. Ale to je asi tím, že máma nechce abych se s ní bavil ale až mi bude něco přes 18 tak si ho chci najít. A nějak se s ním seznámit, pokud bude mít zájem."  Usoudila jsem, že máme asi co se týče rodiny taky hodně společného. 



Čekaly jsme na autobus domů. Autobus už jsem viděla z dálky jak už bude přijíždět na zastávku. Koukla jsem se na Tomáše a políbila ho, poté hned objala a řekla, že se můžeme vidět zas zítra. S radostí řekl, že určitě ano. 

Dojela jsem domů a šla od zastávky k baráku. Foukl trošku studený vítr a mé vlasy poletovaly. Byla jsem šťastná, že mám někoho kdo mě podrží a že se můžu svěřit. S úsměvem jsem přišla domů. Pozdravila jsem, dala mámě pusu a zalezla jsem zas do pokoje. Ségra nebyla zas jako vždy doma a někde lítala s kamarádkami. Chodila jsem tašku na zem a sedla si na židli a zapnula jsem notebook. Šla na facebook a prohlížela jsem co je tam zas nového. Pak přišla zpráva od Tomáše. "Dnešek byl s Tebou skvělí, těším se na zítra :-*" Opět jsem se usmívala na monitor jak blbec. Ale bylo mi to jedno. Jen jsem mu odepsala, že já také. Ještě mi pak napsal, že jde ven s kámošem, že asi tak za 2 hodiny přijde a pak mi napíše. Jen jsem odepsala OK a zavřela notebook.    

Byla jsem v kuchyni a dělala i večeři. Přišla do kuchyně i máma. "Až bude Elizabeth doma, tak vám něco řeknu." "Dobře" odpověděla jsem a dál jsem se věnovala přípravě svého jídla. Máma si udělala kávu a ptala se jak bylo dneska ve škole. Klasicky jsem jí odpověděla, že dobře. Dovařila se jí voda v konvici a zalila si kafe a zas si šla sednou k počítači. Konečně jsem to dodělala a ještě jsem si k tomu udělala kakao. Sedla jsem si v kuchyni ke stolu a jedla. Tak nějak jsem přemýšlela co by nám máma mohla chtít. Ale tak nějak jsem tušila, že to bude něco kvůli práci a přestěhovaní se jinam. Bydlely jsme v bytě ve škole. Byl to byt pro školníka. A moje máma dělala školnici v té škole a také uklízečku. A měli jsme strašně velký obývací pokoj a oni nám ten obývák chtěly vzít a udělat z něho další část školy, nějakou lehárnu pro děti ze školky. A máma právě říkala, že se nechce mačkat jenom ve dvou místnostech, takže měla v plánu se přestěhovat. Ale nijak neříkala, že se budeme stěhovat jen, že nad tím uvažuje. Takže už možná vybraly nějaký byt nebo barák, protože máma nechtěla, že když už bychom se stěhovaly, abychom bydlely v bytě. No uvidíme co nám řekne. Ale bylo by to fájn se přestěhovat. Mám ráda velké změny jak takhle tak třeba na sobě. Vůbec bych se tedy nezlobila, kdybychom se stěhovaly a ségře by to určitě také nevadilo. Takže pokud nám řekne, že se stěhujeme budu jen ráda.