Na to, že to byla party fotbalistů, což jsou sportovci a potřebují své zdraví, tak tu nebylo vidět na krok. Zelené kelímky se válely po stole na zemi a věrný milenec alkohol odpočíval v jejich blízkosti. Všude duněla hlasitá rocková hudba. Přes dým z cigaret a vodní dýmky, jsem neviděl na krok.
Mžoural jsem a můj opilý mozek se snažil získat schopnost PK vidění. Pobaveně jsem vyprskl smíchy, když jsem si uvědomil, nad čim přemýšlím. Možná bych si to mohl dát patentovat až vystřízlivým. V armádě se jim určitě bude hodit proti kouřový vidění. Ale já bych ho potřeboval hned.
Light mi zmizla už před hodinou a nikde ji nemohu najít. Vím, že je to dospělá mladá dívka, ale můj Stach o ni, je až panický. Sice klukům věřím, ale neříká se náhodou důvěřuj, ale prověřuj?
Alkohol dělá své, navíc Light je kočka. Vůbec bych se nedivil, kdyby mi někdo její drobnost chtěl uzmout. Je celá má a nikomu nedovolím, aby mi ji vzal. I když má toho starého dědka, musím jí ochránit před jeho oslizlýma rukama.
Narovnal jsem své tělo a hluboce odpil z kelímku. Pivo dávno bylo zvětralé, ale mě to v mém stavu nevadilo. Teda, myslel jsem si, že mi to nevadí, než se ten nažloutlý mok nechtěl vrátit zpátky ven z mého těla. Rty se mi vyformovaly do znechuceného šklebu a rukou jsem si projel delší vlasy, tak aby držely nahoru.
S tichým povzdechem jsem se vydal do kuchyně pro nové pití. Když moje vratké nohy došly na místo určení, tak jsem zavětřil nasládlou vůni. Spolu s novým pivem jsem následoval pachovou stopu, která mi něco až dobře připomínala.
Zadními dveřmi jsem dostal až k malé terase, jenž byla vyvýšená nad zahradou, které vévodil prázdný bazén a altánek. Srdce se mi sevřelo hrůzou, když jsem uslyšel pisklavý smích doprovázen hrubším.
Opilé nohy se rozpohybovaly samy a to snad nadzvukovou rychlostí. I když nevím proč, tak mě poháněla panika a ledové drápy svíraly mé srdce.
Ve vyřezávaném altánku bílé barvy seděli dva lidé. Cítil jsem, jak mi drápy sjíždí dolů po srdci a nechávají za sebou lehké šrámy, které začalo hojit to, že seděli naproti sobě a uprostřed, mezi nimi, líně odpočívala lucerna, která okolo házela zajímavé stěny. Ve vzduchu jsem zavětřil smrad staré petrolejové lampy, jenž se pokoušel překrýt nasládlý odér trávy.
Tak tohle bylo důvodem k smíchu.
"Jé, čau kámo, konečně jsi se k nám přidal," zhulený a nepřítomný výraz mého kamaráda a spoluhráče hovořil jasně. Ten kluk si ráno nebude nic pamatovat.
Jedním velkým krokem jsem vstoupil k nim, zrovna ve chvíli, kdy se na mě otáčela Light. Její hluboké oči si našly mé a udělaly to, co dělají pokaždé.
Smály se na mě a posílaly mi vlnu důvěry. Sice zorničky byly menší a lesklé, ale neubralo to ani kapku na síle, kterou na mě měly.
"Ni-ni," mluvení jí už viditelně dělalo problém, dokonce mi v tuto chvíli nevadila ta její teploušská přezdívka, "už tady na tebe čekáme, pojď se přidat." Smála se na mě a a její kouzlo donutilo mé tělo posadit se vedle jejího.
"Dopij to pivo, nalijeme si panáčka a dáme si zelíčko, musíme oslavovat," škytal opile Bob slova a já měl co dělat, abych je ve svém stavu polapil.
Zrovna dvakrát se mi dneska do trávy nechtělo, pořád jsem byl mimo z hádky s Poppy a z myšlenek, jenž mi dneska na party lítaly hlavou. Unavený mozek stagnoval a moje ruka přijala ubalného špeka od Light.
"A cože to slavíme? Nic jsme nevyhráli,"můj hlas mi zněl až moc vzdáleně a cize, ale cítil jsem, že jsem v pohodě a klidu.
" To je předoslava vítězství," vykřikla ta malá osoba vedle mě a já jsem s chichotem do sebe natáhl sladký dým.
