Kapitola IV.

201 9 1
                                    

Po skončení hodiny jsem si sbalila věci a pomalým krokem jsem šla ze třídy, když mě ve dveřích zarazil George. „Nechceš vzít košťata a jít se proletět?"
Otočila jsem se a když jsem zjistila, že za mnou nikdo nestojí, a překvapeně jsem mu odpověděla.
„Já? No nevím, ještě se musím učit na hodinu jasnovědectví." 
„Prosimtě, pak ti klidně pomůžu jestli chceš."
Něco uvnitř mě mi říkalo, že bych s ním nikam neměla chodit, ale ta druhá část mě přemlouvala abych šla.
„No, tak fajn."
Zadívala jsem se do země a ostýchavě odpověděla.
„Super, v sedm před branou."
Dořekl a odešel.
Chtěla jsem ho ještě zastavit ale zmizel za rohem.
Před východem stála Sam. „Co chtěl?"
„Dnes si jdeme zalétat."
„Cože?" vytřeštila oči.
„To má jako každý týden jinou holku nebo co?"
„Počkej jak to myslíš?" zeptala jsem se jí.
„Když jsem za ním šla jestli neviděl Cedricka, seděl na posteli a muckal se se Stellou."
„A vždyť s ní chodí." řekla jsem posmutněle.
„No a přesně právě proto nechápu proč se tě na tohle ptal.."
„To já taky ne."
Stella pokrčila rameny a odešla na hodinu.

18:46

Vzala jsem si na sebe svůj oblíbený hábit a s koštetem v ruce jsem vyrazila směrem k famfrpálovému hřišti, kde už čekal George.
Pousmál se a nasedl na koště.
„Můžem?"
„Jo" nasedla jsem na koště a prudce vzletěla vzhůru.
Moc jsem se s Georgem bavila, je hrozně vtipný a hodný. Když jsme si dávali pauzu zkontrolovala jsem kolik je hodin.
„Doprdele." hodinky ukazovaly 21:13.
„To jsme tu tak dlouho?" vykulila jsem oči a rychle se vydala do hradu.
„Počkej, zpomal." zařval na mě George a doběhl ke mně. Šli jsme pomalu směrem k bráně a povídali si.
„A ty máš někoho?" zeptal se mě z ničeho nic.
„Ne.. A ty?" Hah.. Jako bych to nevěděla.
„Taky ne." jeho odpověď mě zarazila. Proč mi lže? Vždyť vím že je se Stellou. Nechtěla jsem se ho vyptávat a tak jsem jen kývla. Najednou mě chytl za rameno a já se na něj nechápavě otočila. Jeho rty přitiskl na ty mé. Když jsem se vzpamatovala, vyprostila jsem se z jeho sevření a utíkala do hradu na svou kolej. Do očí se mi hrnuly slzy.
Když jsem doběhla do pokoje svalila jsem se na postel se slzami v očích.

Weasley twinsKde žijí příběhy. Začni objevovat