Běžím a nezastavuji se. Nesmím se zastavit. Tentokrát už ne. Vždy když jsem utekla, bála jsem se a vrátila jsem se domů a dostala jsem výprask. Tentokrát už ale ne. Tentokrát se nevzdám. Běžím dál.Po tváři mi steče slza. A pak další. Vůbec nevím kam jít. Ale jediné vím. Tam odkud utíkám, se už nikdy, nikdy nevrátím. Já jsem Wendy, a tohle je můj příběh.
Ahoj lidi, asi si říkáte, co to dělám, ale nebojte se já to vím ( na rozdíl od Wendy :)).
Tohle je můj nový příběh, je o holce, která utíká z domova. Je to úplně něco jiného než jsem do teď psala. Ten pravý a Útěk je něco úplně jiného. Vim ze tohle je velmi kratky dil ale musím nějak začít :). Jo a tím křivím písmem budu psát, co se zrovna v tuhle chvíli děje, normálním její minulost a tučně budu psát takovýhle poznámky. Doufám ze to všichni chápete. Mam vas rada. Zkuste hadat do komentářů, o čem tenhle příběh bude. Tak ahoj u další kapitoly. :)
