XV. čtrnáctý rok

47 3 0
                                    

Rekla jsem mu to. Rekla jsem Tedovi, co se děje. Nechtěla jsem mu uz dál lhát. Ale byla to jedna z největších chyb. On to totiž řekl socialce. Když se to otec dozvěděl, zbil me a pak mi přikázal, at si zabalim do 10 minut. Nechtěla jsem mu oponovat, bylo mi jasné, ze by to skončilo vypraskem. Rychle jsem si zabalila a napsala na papírek : miluju te a vdycky tr budu milovat. Sbohem.
Pak jsem papírek strčila do košíku a poslala jsem ho směrem k Tedove oknu. V tu dobu byl ve škole. Pak jsem sebrala schody s kufre ( moc věci jsem stejně nevlastnila) a vyběhla k autu. Otec naložil zavazadla do auta a strčil me dovnitř. Pak nastartoval a jeli jsme pryč. Pryč od našeho domu, pryč od vzpomínek, pryč od Teda.

ÚtěkKde žijí příběhy. Začni objevovat