Ráno jsem se probudila. Ležela jsem na gauci a byla jsem prikryta. Pohla jsem se a trochu jsem zastenala. Bolelo me celé telo. Ale byla jsem v bezpečí. Poprvu jsem se rozhlidla kolem sebe. Něco mi to připomínalo. Měla jsem žízeň, Tak jsem se pomalu zvedla. Instinktivně jsem šla do chodby a pak doprava. Udiveně jsem zjistila, za tam ta kuchyň opravdu je. Natočila jsem si vodu a napila jsem se. Rozhodla jsem se to tu trochu prosmejdit. No co, sice me ten kluk zachránil, ale může to bejt seriovej vrah :). Vejdu do vedlejšího pokoje. Vypadá to na to pokoj. Všude na stěnách jsou obrazy. Jsou krásné. Přicházím se kolem nich a koukám na ne. Jsou nádherné. Pak me ale něco zaujme. Něco, co je mi známé. Moje písmo. Rychle vykouknu z okna a dojde mi to. Uz vim, proč věděl co se děje." Dobré ráno, " ozve se za mnou. "Wendy." Otočil se na něj a rozběhnou se k němu. Obejmu ho a on me. Začnu zase brečet, ale tentokrát štěstím. "Tolik si mi chyběl,Tede." Reknu a políbil ho. "Nikdy tě už nenechám odejít, už nikdy." Rekne Ted a taky začne brečet.
Ahoj lidi,
Tak a je to tady, konec příběhu. Doufám, ze se vám knížka líbila. Hrozně moc me bavilo ji psát. Ze začátku sem vůbec nevěděla, jak to dopadne, ale nakonec jsem se rozhodla o dobrým konci. Snad vám to nevadí :). Moc děkuju za vaši podporu. Můžete mi do komentářů psát nápady na dalsi knížky. Taky mi do komentářů napište, co se vám líbilo a nelíbilo.
Tak u další knížky,
Ahoj :) :) :)
