Hokejové štěstí

Prokletá chata

Je něco okolo 4té ráno, pořád nejsem zvyklá na místní čas, proto jsem se probudila brzy. Ani by mě nezarazil ten čas, jako to, že jsem otevřela oči v ložnici "mýho" Ondry a hlavně vedle něj.

Vůbec jsem nevěděla, co se minulou noc dělo, došlo mi jen, že jsem s ním usínala na gauči. Rychle jsem začala bláznit, nedala jsem nic vědět tátovi a už bych se taky měla ozvat trenérovi.
Achjo, řekla jsem si.

Doběhla jsem do šatny, vzala si Ondry triko s nápisem 'Winnipeg Jets', co jiného by tam taky mohl mít, že. :D

Rychle jsem se oblékla a šla do kuchyně něco uvařit. Sice toho v lednici nebylo hodně, ale smažená vajíčka jsem zvládla.
Koukla jsem se na mobil a tam viděla několik zmeškaných telefonátů od táty i od trenéra, táta Ondrovi taky volal.

Byla jsem na sebe naštvaná, že jsem jim nedala nic vědět, tak jsem vytočila číslo táty.

Ahoj Tati, moc se omlouvám.. -přerušil mě..
Jak sis tohle vůbec můžeš dovolit? Ještě před pár hodinama jsme tě vezli z nemocnice a teď se ani neozveš? Táta byl naštvaný, ale není se čemu divit.

Vysvětlila jsem mu, že mě Ondra vzal na výlet a byla jsem unavená a usnula tady, zrovna když jsem to tátovi vyprávěla, ze zadu mě objal Ondra, potom se otočil a stoupl si přede mě.

Domluvila jsem se s tátou, že přijedu, co nejdříve.. Potom jsem se otočila na Ondru a popřála mu dobré ráno.

„Je všechno okej?" Zeptal se
„Jo, jen jsem nedala vědět tátovi ani trenérovi, kde jsem. Báli se, jestli se mi něco nestalo". Řekla jsem.
„Se mnou se ti nikdy nic nestane, zlato".

Usmála jsem se a podala mu talíř s vajíčky, rozzářily se mu oči a s chutí se do nich pustil. Bála jsem se, jestli budou dobrá, protože jsem se ani neochutnala, ale pochválil mi je.

Když jsme dojedli, řekla jsem Ondrovi, že se musím, co nejdříve dostat za tátou, řekl, že to není problém a během 10minut jsme byli na cestě domů.

Jeli jsme asi 5 minut a ještě jsme se o ničem nebavili, Ondra byl takový tichý, hrozně mě to znepokojovalo, ale najednou řekl; Děje se něco? Ty se mnou nechceš trávit čas?

„Ale ano chci, jak si na to přišel?"
„Nevím, příjde mi, jakoby sis něco vyčítala, nebudu na tebe tlačit, jestli nechceš.." bál se
„Když si mi včera řekl, že si tohle ještě s žádnou holkou nezažil, nemohla jsem tomu věřit a nechápala jsem to."
Nechápavě se na mě podíval s potom se usmál.

Potom jsme se bavili o mém turnaji tady v Kanadě, naše konverzace se zlepšila a než bychom se naděli, byli jsme doma.

Políbila jsem Ondru a řekla, že mu zavolám. Vystoupila jsem z auta a než jsem vstoupila domů, zamávala jsem mu.

Tento díl nebyl moc zajímavý, omlouvám se za to, doufám, že to v příštím díle zlepšíl a trochu opepřím. :)!