Začátek

224 14 0
                                    

Asi bych se měla představit. Jsem Mell (Mellisa) a je mi 16. Ničím extra se od ostatních neliším. Mám docela normální postavu, dlouhé tmavě hnědě vlasy a stejně zbarvené i oči. Moje kamarádka Zoe je stejně stará,krátkovlasá modrooká blondýnka. Tahle holka je jako moje druhé já. Fakt nevím, co bych bez ní dělala.

Byla sobota. Seděla jsem na posteli s notebookem, vedle sebe jsem měla studený čaj. Stahovala jsem si film na večer,protože večer přijde Zoe. Je tu u nás jako doma, stejně tak já u ní. V tom se rozrazily dveře od pokoje a v nich brácha :"Stáhneš mi prosím pohádku?" "Proč jako?" utrhla jsem se na něj. "Zase nejde televize." řekl s klidem. "Řekl jsi to tátovi?" "Jo,ale nemá zase čas." Chudák táta. U nás prostě chybí máma. Odešla když jsem byl Tom malý a táta se o tom nechce bavit. Má toho moc,ale i tak se snaží,abychom fungovali jako rodina. "No tak fajn. A co chceš?" "Petra Pana." usmál se. "Oukej no." Brácha už se zase nadechoval, že by něco řekl, ale to už jsem po něm hodila polštář :"Jdi už prosim tě." Brácha mi uraženě úder vrátil, ale naštěstí odešel. Napila jsem se čaje. Fuj,byl studený jako psí čumák. Zahleděla jsem se na obrazovku notebooku, jak je na tom stahování. Zbývalo ještě 46 minut. Odsunula jsem tedy notebook stranou a zvedla se z postele. Přešla jsem po koberci ke skříni a začala si vybírat oblečení. Byla jsem ale natolik líná se převlíkat, že jsem se rozhodla zůstat v pyžamu. Můj pohled zamířil na hodiny. Půl desáté. Z ničeho nic se ozvala rána z kuchyně. Pomalu jsem se tam došourala. No jasný, brácha shodil pánvičku. Vlepím mu facku: "Co děláš?!" "Byla tam moucha." dělal si ze mě srandu. Přiběhl táta :"Co se stalo?" "Byla tam prej moucha." pousmála jsem se ironicky. "Mell, přestaň si ze mě dělat srandu." vrhnul po mně obviňující pohled. "To jsem ale neudělala já." řekla jsem a ukázala na bráchu. "Hele moc mi nepomáháte. Proč jste neumyli nádobí a neutřeli stůl?" "Já jsem teď vstala." pokoušela jsem se vymluvit. "To tě neomlouvá. Tom to sám dělat nebude." Tom se vítězně usmál. "Přestaň se tak ksichtit." houkla jsem. "Nech toho a běž to radši udělat." nakázal táta a zase odešel. Tom samozřejmě za ním. "No super, takže je to zase na mně." pomyslela jsem si, ale nahlas jsem to neřekla. Svázala jsem si vlasy do něčeho, co měl být drdol a šla umýt nádobí. Byla tam slušná halda. Je něco horšího než umývání nádobí? Asi ne.

Takže tohle byla první část příběhu. Žádný extra děj, ale je to jenom začátek :)
Doufám že se vám bude líbit :)
Papa♡


On nebo Ona?Kde žijí příběhy. Začni objevovat