4.část

150 12 1
                                    

Tobby! Koukala jsem na něho a asi jsem vypadala jako debil ale nemohla jsem tomu uvěřit. "Nee,to fakt neděláme." odpověděla rychle Zoe a vzaly jsme si od něho naše oblečení. "Děkujem." poděkovala jsem. "No jo, ale teď si to tady na ulici asi převlíkat nebudem." pomyslela jsem si a dala si věci do batohu. Venku bylo vedro, takže bylo jedno že mám kraťase a triko. "A co ty tady vlastně?" ptala se Zoe. "No, přijel jsem za váma." usmál se nevinně. Bože, jak já miluju ten jeho úsměv. "Teď už jenom za kterou z nás vlastně přijel." začalo mi vrtat hlavou. "Nezajdem ven?" ptal se nás obou. "Já nemůžu." pípla jsem. "Proč?" "Mam doučko z matiky. Do čtyř." řekla jsem smutně. To snad není pravda, mohla jsem jít s Tobbym ven, ale to nee, já mám doučování. Tobby se tedy automaticky podíval na Zoe a ta kývla. Rozloučili se se mnou a odešli jiným směrem. Nahodila jsem batoh i na druhý rameno a šla na autobus. Nasadila jsem si sluchátka a koukala z okna. Nálada někde na bodě mrazu. Z okna jsem ještě zahlédla Zoe s Tobbym, kteří mi mávali. Nahodila jsem falešný úsměv ( v tom jsem fakt přebornice) a zamavála jim taky.

Po doučování jsem došla domů. Lehla si na postel, koukala do mobilu. Na konec jsem zapla televizi, protože zrovna měli dávat Dvě socky. V tom zařinčel zvonek. Líně jsem se vyhrabala z polštářů a přešla ke dveřím. Otevřela jsem a tam Tobby. V hlavě mi projelo několik otázek : "Uhm.. No, co tady ehm..děláš Tobby?" vyklopila jsem ze sebe a podrbala jsem se zahanbeně na hlavě. "Přece sis nemyslela, že sem konečně přijedu a nepůjdu ven s Mell?" odpověděl mile a zase se usmál. Jednoduše jsem se usmála a v hlavě jsem křičela radostí. "Jo tak dobře." pronesla jsem vesele a začala si nazouvat boty. Ani jsem nepomyslela že zrovna měli dávat Dvě socky. Vyšli jsme ven a zamířili jsme k nejbližšímu parčíku. Posadili jsme se na lavičky. "Jak jsi vlastně zjistil kde máme školu?" začala jsem rozhovor. "Přes spoustu lidí. Připadal jsem si jak stalker." Zasmál se. "Ale chtěl jsem vás překvapit. "No to se ti povedlo." usmála jsem se. "Vy jste mě taky překvapily." usmál se. Asi si nás znova vybavil, jak jsme stály venku v ručníkách. Trochu jsem se zastyděla. "Proč vám vlastně ukradly ty věci?" ptal se. Začala jsem mu vyprávět o Leslie. "Byla to dřív moje nejlepší kamarádka, ale pak jsme se nějak pohádaly o kluky a celkově. No a teď se nenávidíme. Neustále mě obviňuje z toho že jsem lesba." "A jsi?" zeptal se vážně. Začala jsem přemýšlet. No asi ne, když se mi líbí Tobby. Ta otázka mi vlezla do hlavy. Sice jsem odpověděla že ne, ale v hlavě jsem se pořád ptala sama sebe. Jo nebo ne? Se Zoe toho máme hodně společnýho a jsme tak sžitý, že jsem nad tím ani nepřemýšlela.

Povídali jsme si ještě hodinu a půl, než mě sháněl táta. Tobby byl fakt super kluk se kterým se dalo povídat snad úplně o všem. Rozloučili jsme se a každý jsme si šli po svým. Celý večer jsem pak přemýšlela nad tou jeho otázkou.

Tak tohle byla 4.část. :)
Děkuju moc za přečtení^*^
Papa♡

On nebo Ona?Kde žijí příběhy. Začni objevovat