4.část

46 9 0
                                    

,,Chiaro už bychom asi měli jít." řekl jsem i když jsem absolutně netušil kde je. ,,Ne počkej a vylez za mnou nahoru." Byla v koruně stromu a dívala se na západ slunce. Přišel jsem ke stromu bylo to tam hezké a teď jak nahoru?,,Polez." zavolala odněkud z vršku ,,Když já něčím jak." zasmála se ,,A slovo žebřík ti nic neříká." bylo slyšet že je hodně pobavená ,,Kde mám podle tebe ty chyrotlíne sehnat žebřík hm?" Slyšel jsem šustit listí a pak něco žuchnout na zem. Byla to Chiara ,,Joshi pojď zamnou." zavolala vesele. Šel jsem za zvukem jejího hlasu. Stála opřená o strom ,, Hele žebřík." zvolal jsem víc než rád." Asi jsem při tom musel vypadat hodně pitomě, protože dostala neskutečný záchvat smíchu. ,,Tak už polez." a začala mě tahat za ruku. Lezla na strom a já přesně opakoval její pohyby. No nechci riskovat že spadnu. Vylezli jsme skoro nahoru, tam jsme se posadili. Chiara se zadívala na západ slunce, přitáhla si nohy a objala kolena. Začala jsi pobrukovat melodii. ,,Chiaro co je to za píseň?" usmál v zájmu že mi to řekne ,,Jmenuje se Strom Oběšenců." (original Hanging Tree) jen jsem kývl hlavou ,,Už bych měl jít domů." připomněl jsem i když se mi od Chiary nechtělo ,,Dobře tak půjdeme." slezla dolů a pak pomohla i mě. Když jsme šli zpátky cesta ubíhala rychlej. Chiara jsi pořád dokola pobrukovala tu stejnou melodii a tak jsem se k ní přidal.,,Jde ti to." usmála se. Asi mě slyšela jak si pobrukuji s ní. Už jsme došli na rozcestí ,,Tak ahoj." řekla a objala mě. Taky jsem ji objal a přičichl jsi k jejím vlasům. Voněly po jehličí, ona celá voněla po jehličí. Byl to příjemný pocit. Pak se odtáhla ,,Ahoj." řekl jsem a odcházel na druhou stranu než ona.

Story of my lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat