6.část

57 10 4
                                    

Lehl jsem si na postel a přemýšlel o tom co se dneska stalo. Zjistil jsem že Chiara není taková ta další namyšlená nána, ale že je to ta nejlepší holka na světě. Lehl jsem jsi do postele a v mysli jsi představoval Chiaru sedící v koruně stromů, vítr jí pročesává její blonďaté vlasy, slunce se odráží od jejích pomněnkově modrých oči a ona si brouká melodii. Usínal jsem s krásnou představou že by tahle nádherná holka jednou mohla být moje holka. ,,Joshi, vykoukni z okna, tady dole." slyšel jsem hlas. A někdo mi začal házet kamínky do okna. Otevřel jsem okno a podíval se dolů. Byla ještě hezčí než kdy jindy. Vlasy se jí leskly ve třpytu měsíce. ,,Co je? Co tu děláš?" řekl jsem podrážděně. ,,Víš já se ti potřebuju a něčím svěřit, je to opravdu nutné." řekla tichým hláskem. ,,Dobře jdu dolů." Vylezl jsem z okna a slezl po okapu. Stál jsem teď naproti Chiary. Obejmula mě a začala plakat. ,,Co se děje? A neplakej nesluší ti to." konejšil jsem ji a hladil ji po vlasech. Odtáhla se odemně ,,Řeknu ti to po cestě." řekla a vydala se vpřed. ,,No co se-" ani jsem to nestihl doříct a ona mi skočila do řeči. ,,Jsem těhotná." vytřeštil jsem na ni oči. Vím že semnou ne tak s kým ,,S Benem." vytrhla mě s myšlení. ,,Vždyť už spolu nejste tak co budeš dělat? Vrátíš se k němu?" Ta představa že by se k němu vrátila mě zraňovala ,,Ne to nikdy. Matka mi řekla že když jsi to nenechám vzít tak už u ní nesmím bydlet, ale já si to nechci nechat vzít." vyhrkla že sebe. Bylo mi jí líto ,, Já tě chápu." řekl jsem a znovu. ,,Joshi než se miminko narodí budeš tu pro mě? A až se narodí tal taky?" zeptala se Chiara s obavou v hlase. ,,Ano vždy tu pro tebe budu toho se bát nemusíš." odpověděl jsem a podíval jsem se do těch jejích krásných bezedných očí. Chiara se ke mě nahla a políbila mě na rty. Ucítil jsem její teplé rty s mentolovou příchutí. Ale ona se odtrhla až moc brzy. ,,Dobrou Joshi." řekla a zmizela ve stínu.

Story of my lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat