Au to bolí kreténe!

109 5 0
                                    


Je pravda že jsem se potřebovala přestěhovat, ale taky jsem potřebovala nějakou podporu. Nechtěla jsem běžet za Scott nebo Mitchem. Znám je sotva 2 dny. Jane znám několik let a je to moje nejlepší kamarádka. Ona mě uklidní, ona mi pomůže. Rozhodla jsem se Jane ještě dneska navštívit. Oblékla jsem se a vyrazila. Šla jsem pěšky. K Jane to byl docela kus, ale nechtěla jsem jet MHD.  Chtěla jsem si pročistit hlavu a taky jsem nechtěla potkat pár lidí. Ehm...Šla jsem parkem a pak nějakou dobu na kraji silnice. Došla jsem k domu Jane. Kupodivu bydlela docela blízko Scotta a Mitche. Dokonce jsem viděla i Scottovo auto. Ještě bylo světlo. Zazvonila jsem na někoho cizího abych Jane "překvapila" ?

Byl to nějaký hodný muž který mi otevřel. Vyšla jsem schody a nestačila se divit kdo otevřel.  Zvedla jsem obočí a zaostřila očima na obličej člověka. Byl to... " Rikere ? Co to ?" Nic mi neřekl. " Jane pojď sem." Zavolal. Přišla. " Nat...co...co tu děláš ? Měla jsi přijet až zítra. Jane ty...ty.. ty jsi strašná. Nejdřív si strašně stěžuješ jak ho nesnášíš a pak tu s ním spíš? Já padám. Stůj Nat. " Otočila jsem se a seběhla schody. " Chytím ji, sykl na Jane Riker. Ne Rikere prosím. Nech ji." Vyběhla jsem ze dveří a chystala se odběhnout. Riker mě silou chytil za zápěstí. " Au to bolí kreténe." Vyvlíkla jsem se z jeho sevření a kopla ho mezi....nohy. " Bože ty jsi taková p***." Klečel na zemi a pořvával na mě. Najednou na mě někdo zavolal. " Natali! Co  ?" Stál tam Scott. Riker už se pomalu zvedal a tak jsem se rozběhla ke Scottovi jako ke svému zachránci. " Co to je za parchanta ? Vypadá podobně jako Ross. Jeho brácha. A proč na tebe takhle pořvává. Později Scotte. Nastup do auta. Co ? Nastup do auta dělej. " Poslušně jsem nastoupila do auta. Scott nastartoval a někam vyjel. Když jsme odjížděli viděla jsem, jak na mě Jane něco s ubrečenýma očima pořvává. 

Jedné věci jsem si ale před tím nevšimla. Měla na ruce spoustu modřin. A když už mluvíme o těch modřinách. " Tak za prvé Nat. Proč máš doprdele na tváři modřinu" řekl a chytl mi bradu. " Za druhé. Proč na tebe ten čůrák pořvával ty nadávky. Za třetí. Kde je Ross ? Ross ? Ten asi někde hledá způsoby jak mi ublížit. CHCI VYSVĚTLENÍ.HNED!" Koukala jsem se z okna a přemýšlela nad tím co mu říct. " Když jsme od vás s Rossem odešli, šli jsme do parku. Zase tam začal o tobě a Mitchovi a já se naštvala. Trochu jsme se pohádali a pak jsem mu řekla že je jeho bratr alkoholik. To je ten kluk co tam klečel na té zemi. Ta modřina....dal mi za to facku. " Scott silně sešlápnul brzdu. Cože ? To...to jako vážně ? On ublížil holce. Nebylo to nic strašného. Máš modřinu Natali, to je strašné. Omluvil se." Stekla mi slza po tváři. " A pak jsem se s ním rozešla. Vím že ho miluju, ale taky vím, že s někým takovým nechci mít nic společného. "


"A co teď hodláš dělat ? Nevím. Hodlala jsem zmizet za Jane , ale ta má očivině na práci něco jiného. Víš co ? Ano? Zajedeme k tobě domů, ty si sbalíš věci, převezeme je k nám a budeš u nás bydlet. Co to ne. Odmítám vás takhle otravovat. To není otravování. Fajn ale pod jednou podmínkou. Ano ? Mám pravou půlku postele. No tak fajn" zasmál se. Dojeli jsme k mému domu a já viděla....blonďáka. " Ne doprdele ne. Jenom tohle ne. Scotte prosím počkej tady. Proč ? Uvidíš. Za žádnou cenu nevylízej z auta. Platí ? Platí. 

Vylezla jsem z auta a přišla k Rossovi. " Co tu děláš? " řekla jsem s rukama založenýma na prsou. " Natali já. Nechci slyšet omluvy. Je konec. Jak jsi řekl. Je konec a já to potvrzuji. Ale....co to máš na tváři?" řekl a sáhl mi na modřinu.  Ty se ptáš?" křikla jsem a strhla mu ruku z mého obličeje. " Omlouvám se. Naštvalo mě to co jsi řekla.  Vážně ? Myslíš pravdu? Tak pro tvou informaci. Dneska mi Riker řekl teda fakt nehezkýma nadávkama. Jak ho znám, normálně se takhle nechová. Nechoval. Dokud nezačal chlastat. Přestaň vykládat takový nesmysly" zařval. Scott vystoupil z auta a třísknul dveřma. Ne to ne to mi chybělo Scotte. Prosím ať nic neříká. " Scotte, vrať se do auta. Slíbil jsi to. Jo slíbil. Dokud na tebe nezačal tenhle debil pořvávat. Hej! Klid! Nic se nestalo. Zatím."

"Co ? Čekáš až ti přiletí facka z druhé strany ? Já nejsem žádnej násilník" zasmál se Ross. " To bě to přijde vtipné ? " řekla jsem naštvaně. " Víš co ? Docela jo. To jak za tebou tenhle šašek poskakuje, pomáhá ti a hraje si na hrdinu. Já mám být tvůj hrdina,  já tě mám chránit. Jo, měl jsi. Ale místo toho jsi mi jednu natáhnul. Pěkný. To nebylo schválně! Vybuchnul jsem.  Tak si zajdi do poradny" křikla jsem. Ross ke mě mírně cuknul ale Scott ho odstrčil. " Nesahej na mě. Znova Rossi. Co tady děláš ? Přišel jsem si pro tebe. Ale očividně to nemá smysl" řekl arogantně. Otočil se , nasedl do auta a odjel. 



Ross Lynch-Friendzone 2Kde žijí příběhy. Začni objevovat