"Kerry, vstávej, máš školu!" Zavolala na mě mamka skrze dveře od pokoje. "No jo..." Houkla jsem na zpátek a unaveně se zvedla z postele. S pokojem mám spojenou i vlastní koupelnu, takže jsem zamířila rovnou tam. "Pro boha živého, já zas vypadám!" Zhrozila jsem se při pohledu do zrcadla. Večer jsem šla pozdě spát, takže jsem mela příšerné kruhy pod očima. Rychle jsem ze sebe shodila pyžamo, abych se probrala. Studená voda skutečně zafungovala a já se alespoň necítila tak ospalá. U zrcadla jsem rychle zamaskovala pozůstatek krátké noci, namalovala se jako obvykle a doběhla ke skříni. Vytáhla jsem jen obyčejné černé džíny s dírami na kolenou, bílý svetr s velkými oky a pod to bílé tílko. Byl teprve říjen, takže ještě nebyla taková zima. Po seběhnutí schodů dolů do jídelny jsem si jen z lednice vzala snídani a běžela na autobus. Naštěstí mi neujel.
Ve škole:
Crr, ozval se zvonek ohlašující konec vyučování. Bylo půl čtvrté a my konečně mohli domů. Spolu se spolužáky jsme se šourali ke skříňkám a povídali si. Po mém boku jako vždy kráčel John, náš třídní 'boss'. Usiloval o mě už od minulého roku. "Kerr, takže za hodinu u tebe před barákem, jo?" Připomněl mi. "Jojo..." Zamumlala jsem duchem nepřítomna a vydala se domů.
Doma:
Cesta domů mu trvala jen deset minut, takže jsem měla ještě spoustu času. Umyla jsem si vlasy a vyžehlila je, ze šatníku vybrala nějaké lepší oblečení a zvolila jiný make-up. Ano, docela jsem se snažila, protože bych o Johna docela stála. Byl hezký, vtipný a milý...ale něco mi přesto říkalo, že to neklapne. Bůh ví, co to bylo.
"Ahoj Kerr, sluší ti to!" Usmál se na mě. Už jsme kráčeli vedle sebe do nedaleké kavárny. Cesta docela rychle utekla, John chrlil jeden vtípek za druhým. V kavárně mi, i přes mé protesty, mou objednávku zaplatil. Seděli jsme tam asi dvě hodiny, už byla tma. "Doprovodím tě." Nabídl se okamžitě. Proč ne, alespoň nepůjdu sama, pomyslela jsem si a oba jsme se zvedli od stolu a zamířili ke mě domů.
Info: Díly asi budu vydávat kratší, kdyby byly delší, nestíhlala bych je psát. Zatím je všechmo v pohodě, ale v příštím díle už bych chtěla něco naznačit... Kdybyste měli nějaké nápady, co byste tam chtěli, neváhejte a pište dolů do komentů. A když dáte Vote, taky se nebudu zlobit. ^^
~♡
ČTEŠ
"Ta divná"
Teen FictionAhoj, na úvod bych se vám chtěla představit. Jmenuji se Kery Smithová, žiji v New Yorku, je mi 15 a chodím na střední uměleckou školu. Tátu ani neznám, odešel, když jsem byla malá. Máma tvrdí, že si našel přítele... A proto k smrti nenávidí homosexu...
