O měsíc později:
S Nicki jsme spolu začaly chodit, ale skrýváme to. Je fajn, že nechodíme do stejné školy, asi bych nepřežila celý den ji ignorovat. Ovšem vídáme se téměř každé odpoledne a užíváme si společné chvilky. Kvůli škole sice ve všední dny nejsou tak dlouhé, zato o víkendech patříme jen jedna druhé. Už dávno mi došlo, že jsem na holky a smířila jsem se s tím překvapivě rychle. Pochopitelně jen díky mé princezně. Asi jí miluji...
Z pohledu Nicki:
Dnes byla sobota a my měly mít další rande. Jelikož to byl měsíc od doby, kdy jsme začaly tvořit pár, chtěla jsem pro ni něco neobvyklého. Proto jsem jí řekla, že pro ní v šest přijdu, že má být společensky oblečená. Teď bylo půl páté a tak jsem se začala připravovat. Obvykle sice nosím oblečení v klučičím stylu, jedny šaty jsem ale přeci jen vlastnila. Obyčejné černé mini jsem hodila na postel a vymýšlela, co dál. Vzpomněla jem si, že mám už nějaký čas schované černé podpatky. Doběhla jsem si pro ně a cestou si všimla máminy šperkovnice. "Mami, bude vadit když si půjčím nějakou tvojí bižuterii?" Zavolala jsem do domu. "Nebude!" Ozvalo se tlumeně zřejmě z obýváku.
V 17:15 už jsem byla téméř hotová. Měla jsem čerstvě umyté a navlněné vlasy, na sobě šaty i šperky, boty čekaly u postele a namalovaná jsem také byla. Chyběla už jen jedna drobnost. Vzala jsem podpadky do ruky a seběhla schody. Ve váze na kuchyňské lince byla kytice bílých růží, pro které jsem byla ještě ráno v květinářství. Opatrně jsem ji vyndala, zavolala na mamku pozdrav a (už obutá) vyšla z bytu.Bylo za pět minut šest když jsem čekala na Kerr na rohu jejího domu. Musela jsem být trochu schovaná, kdyby náhodou její matka vyhlédla z okna. Podle Kerrina vyprávění byla velká homofobka. Z přemýšlení proč mě vytrhl sladký hlas mé slečny. Otočila jsem se za ním a úžasem zůstala stát s otevřenou pusou. Měla na sobě kratší růžové šaty s jemnými květinovými doplňky. Lodičky ve stejné barvě jako šaty způsobovaly, že její už tak nádherné dlouhé nohy byly skoro do nebe. Vlasy vyčesané nahoru do jakéhosi spleteného drdolku s volnými pramínky kratších vlasů podél obličeje odhalily její půvabný krček a... nemohla jsem se vynadívat, byla nádherná. "Ahoj." Promluvila a vytrhla mě tak z tranzu. "Ahoj, tohle je pro tebe!" Podala jsem jí kytici. "Děkuju moc, to jsi nemusela. A kam že to vlastně jdeme?" Zasmála se. Miluju její úsměv. "Uvidíš." Mrkla jsem na ní, chytila ji za ručku a vedla jí ulicemi.
Naším cílem byla luxusní restaurace. "Nechceš mi říct, že sem jdeme na večeři, že ne?" Zeptala se zděšeně. V odpověď jsem jí jen podržela dveře a vpluly jsme dovnitř. Posadily jsme se k rezervovanému stolu a za chvíli k nám spěchal číšník s otázkou, co si dáme k pití. Jelikož jsme nebyly plnoleté, byly to dvě coly. "Zlato, je to tu moc drahé..." Promluvila zoufale když si prohlédla jídelní lístek. "Tak se nekoukej na cenu a vyber si něco dobrého, ju?" Zasmála jsem se a ona se mnou.
Celý večer jsme strávily velmi příjemně. Poté jsem zaplatila a z restaurace jsme ruku v ruce odešly.V médiích Kerr šaty :3
ČTEŠ
"Ta divná"
Teen FictionAhoj, na úvod bych se vám chtěla představit. Jmenuji se Kery Smithová, žiji v New Yorku, je mi 15 a chodím na střední uměleckou školu. Tátu ani neznám, odešel, když jsem byla malá. Máma tvrdí, že si našel přítele... A proto k smrti nenávidí homosexu...