Dokonalá zuřivost#DOKONČENO

3.part

Štěstí,že jsem pořád seděla.

Kdybych stála. Určitě bych spadla.

Uchvátilo mě totiž jeho tělo a celá postava,která byla oděna do černé sametové barvy.

Měl široká ramena a celá jeho postava byla vyrýsovaná přes uplou látku,která byla ušitá na míru.

Nebyla jsem schopna poznat o jakou látku kráčí,protože v naší vrstvě se takové zbytečnosti neřeší. To raději přenecháme pyšným paničkám,které se na rozdíl od nás topí v penězích a rozhazují je ,za zbytečně předražené látky.

Kdež to mi škudlíme každý "mant".

Jen,aby jsme přežili,protože naše vrstva je úplně nejníže.

To,že mám takové šaty můžu vděčit naší truhle,a to ty šaty nejsou podle dnešní módy dost dobré.

Nespadají tam.

Tento model se tak vlastně ani nedá nazývat,protože jím není.

Už když jen procházím kolem nějaké té paničky,která je zavěšená do svého,až nechutně bohatého manžílka/milence,tak nademnou ohrnou nosíkem a dělají,že jsem něco odporného,smradlavé.

Jednou jsem takhle šla po městě,protože jsem měla strašný hlad a obcházela mě jedna ženuška už ve středním věku a začala si stěžovat svému prošedivělému manžílkovi.

"Viděl si tu nechutnost?! Brrr...jak to může patřit mezi lidi?!"

Rychle jsem zavrtěla hlavou,abych vyhnala tu paničku a její hlas z hlavy.

Tím jsem si uvědomila,že jsem pořád na stanici.

Pohlédla jsem na to nejzajímavější v místnosti .

Znovu moje myšlenky ovládl on...

Můj zrak zkoumal každá jeho stín co se mu náhodou utvořil na jeho snědší pleti.

Měl vystouplé čelo a černé havraní vlasy.

Jeho pravá ruka spočívala v postraní kapse u kalhot.

Levou se opřel o stůl a elegantně si sedl.Což mě překvapilo.Chlap jako hora a chodí elegantně.Bude to asi tím,že pochází z vyšší vrstvy...

Jeho pronikavé oči se na mě zadívali,konečně promluvil.

"Jak se jmenujete?"

"Cassandra"

"Vy nemáte přijmení?"

"ne...protože jsem z nižší vrstvy ..."

"Proč koktáte?"

Vykulila jsem na něj oči a nakonec odpověděla.

"Protože mám strach.."

"Z čeho?"

Přece mu nebudu říkat jak jsme na tom,že vlastně čekáme na smrt,protože nemáme co jíst.

Nevlastníme nic,jen porozpadlou chatku.

"Cassandro?"

Zněl jeho hlas tak zkoumavě,mě došlo,že musím pryč.

Postavila jsem se a řekla na rozloučenou,s vědomím,že už ho nikdy neuvidím.

"Děkuju,že jste ně pustil.Teď,ale budu muset jít domů.."

Na slovo "domů " jsem kladla zvláštní důraz.

----------

Musela jsem zmizet,protože mě k němu něco táhlo, to jsem nemohla připustit.

Co by si pak lidi pomysleli? Že jsem zamilovaná do muže co mě nemiluje a tím bych byla pro ně chudinkou.

To ne!

Rychle jsem vstala a otevřela dveře z jeho pracovny.

Doslova jsem vyběhla ze stanice.

Začala jsem rychle utíkat a cítila jsem v zádech něčí pohled.

Dala bych za to ruku do ohně,že to byl on.

Běžela jsem spletí uliček,až nakonec jsem vyběhla z města.

Na jeho konci jsem,až zastavila.

V běhu jsem vytrénovaná.

Není divu,když stále běhám před strážníky.

Cestou jsem přemýšlela a kochala se zároveň tou nádherou.

Která se rozprostíla kolem mne.

Každý keř,každý strom, každou větev jsem znala.

Už jsem procházela tenkou pěšinkou,která vedla k našemu lesnímu stavení.

Z dálky jsem viděla,jak je u vchodu černý,sametový kůň.

Nikdo k nám jezdil už mnoho let,tak co najednou.

Jedině,že by vybíral daně.

To ano...

Kvůli daním si sem jezdili,jak se jim zlíbilo.

Nikdo nebral ohledy,že skoro nic nemáme.

Každý si chtěl jen namastit kapsy.

Blížila jsem se pomalu k našemu stavení a každý další krok byl těžší a těžší.

Po chvíli jsem vešladovnitř.

"Kde je Cassandra?"

Uslyšela jsem povědomí hlas,a le nedokázala jsem ho zařadit.

Když jsem ho však uviděla,tak jsem nechápala co tu dělá.

Byl tu rychleji než já a to já šla ještě zkratkou.

"Tady...to je Cassandra má dcera .."

Ozvala se maminka a mluvila,tak neklidně.

Měla jsem pocit,že mi něco tají.

"Zlatíčko...tenhle pán chce po nás další daně a prý si ukradla drahé šperky,byla si na stanici."

Maminka mluvila amluvila a nakonec řekla to čímž mě nejvíc zaskočila.

"Nemáme na splacení ničeho a proto je tenhle pán tak moc hodný a řekl nám,že nebudeme muset platit daně a pokud jen ano ,tak jen ty nejnižší.

Nemáme na to tenhle pán nám řekl,že nám je odpustí pokud se za něj vdáš..."

-------

Ahoj :) tak je tu další díl po delší době :) nějaký názor?:)