Sluha hraběte Jagelliuse

Chapter 3

Obrázek - Akame

Stáhl jsem si Siriuse k sobě do náručí. Asi jsem mu to ještě neřekl, ale když se na mě někdo dívá, jak spím, automaticky se probudím. Objímal jsem ho a usmíval jsem se. Tohle jsem chtěl udělat už dlouho. Hned od první chvíle, co jsem ho viděl. Přitiskl jsem si ho k sobě a spokojeně jsem vydechl. Tak hezky voněl. Všiml jsem si, že je zaražený a pustil jsem ho, asi jsem to možná trošku přehnal. Snad se na mě nezlobí a neodejde. On se jen posadil a podíval se na mě. "Proč jste mě objal?" zeptal se pomateně. "Um.. Promiň, vím ,že mezi muži je to zakázané a ještě k tomu mezi pánem a komorníkem, ale neudržel jsem se." odvětil jsem.

"V pořádku, mě to nevadilo" usmál jsem se na něj. "Každý někdy potřebuje tu lásku" dodal jsem. Vstal jsem a roztáhnul závěsy. "Je na čase vstávat, můj pane." šťouchnul jsem do něj. Akame si prohrábl vlasy, podíval se na mě a poté zahrabal pod deku. "Hrabě, nechovejte se jak malé dítě." zatahal jsem ho za deku. "Ach bože" povzdychl jsem si. Kleknul jsem si na postel a nahmatal okraj přikrývky. Pomalu jsem zasunul ruku pod deku a nahmatal pánovu hlavu. Pohladil jsem ho a hned na to zatahal za ucho. "Chcete absolvovat výchovu jako pro dítě?" ušklíbl jsem se.

"Nee..." zamručel jsem a deku jsem ze sebe odkryl. Sirius klečel na posteli a díval se na mě. Naše obličeje se ocitaly až moc blízko sebe. To byl zřejmě důvod, proč se můj sladký komorník červenal. Usmál jsem se nad tím a Sirius slezl. Byl roztomilý. "Pane, v jídelně na vás už čeká snídaně." řekl mi. "A budeš snídat se mnou, viď?" zeptal jsem se ho a prosebně jsem se na něj zadíval. On jen zavrtěl hlavou a odpověděl "To se nesluší, aby pán a komorník snídali u jednoho stolu.". "Ale notaaak.. Siriusi, mně to ale nevadí. Máš moje svolení se mnou jíst a je to moje přání a to doufám splníš." řekl jsem a zatvářil jsem se jak malé nespokojené děcko, kterému sebrali hračku. Budu ho přemlouvat, dokud nesvolí.

"Ach bože. Nechápete snad, že se to nesluší. Rád vám splním jakékoli vaše přání, ale toho se opravdu nesluší." odvětil jsem nesmlouvavě a začal ve skříni hledat oblečení. Akame si nespokojeně odfrkl a poté se začal něčemu hihňat. "Rád splníš jakékoli mé přání, říkáš?" ušklíbl se. "Samozřejmě." odpověděl jsem automaticky. Naznačil jsem mu, aby se postavil a začal jsem ho oblékat. Vršek jsem mu oblékl bez problémů, zarazil jsem se až při oblékaní spodku. Přesněji sundavání nočního a oblékání spodního prádla. Všimnul jsem si totiž, je můj pán měl ranní erekci. Opravdu příjemná situace.

Ups. Všiml si mojí ranní erekce. To se mi občas stává. Sice jsem se trochu červenal studem ale klidně jsem řekl "To je v pořádku, nevšímej si toho." Sirius přikývl a pokračoval. Problém nastal ale v momentě, kdy mi oblékal kalhoty a rukou se nchtěně otřel o mou erekci. Zavzdychal jsem a o něco víc jsem zrudnul, načež jsem si zacpal pusu rukou. On pokračoval a oblékl mě kompletně. Pak se na mě podíval, taky se trochu červenal a řekl "Za půl hodiny přijďte prosím na snídani." a než jsem stačil odpovědět s úklonou rychle odešel. Povzdychnul jsem si a odebral jsem se na záchod, kde jsem se zavřel a svůj problém v kalhotách vyřešil. Za půl hodny jsem již scházel schody ze své komnaty a vešel do jídelny.

Den uběhl jako voda a já stál na svém místě a vyčkával, kdy se můj pán uráčí přijít na večeři. Když se na mě podíval, značně jsem znejistil. Všimnul jsem si svých myšlenek a činností od doby co jsem tady. Přesněji od doby, kdy jsem se s Akamem seznámil, jsem z jeho přítomnosti nervózní. Akame se v klidu posadil a já mu donesl snídani. Celou dobu jsme na sebe oba doslova zírali. Až já jsem přerušil ticho se slovy: "Můj hrabě, mohu se vás na něco otázat?" O souhlasně přikývl. "Jaký je důvod, že nemáte ženu ani děti?" optal jsem se a v duchu doufal, že odpoví něco ve smyslu, že nechce a já konečně utlumým své sny a touhy.