Uběhl rok od tvého odchodu. Zapisuju si všechno, co si o tobě pamatuju. Psycholožka mi to poradila. Prý by mi to mělo pomoct, ale ne. Je to pořád stejně hrozné.
Proč, Cassie? Proč jsi to udělala? Proč jsi mi nenapsala, jak slibuješ v dopisu? Proč jsi mi o svých problémech neřekla? Proč jsi musela odejít? Proč? Proč? Proč?
Moje otázky nebraly konce, ale ty jsi tu nebyla a neodpovídala jsi na ně.
Tak moc bych tě chtěla slyšet. Tak moc bych tě chtěla držet v náručí. Tak moc bych chtěla vidět tvůj úsměv a jiskřičky v očích.
Do háje, Cassie. Ozvi se mi už.