Emily šla ke dveřím a pomalu je otevřela, jak ho viděla ihned zabouchla a sklouzla se po dveřích na zem.
Po chvilce chytila pevně kliku, zhluboka se nadechla a otevřela.
„A-ahoj Emily,” pošeptal Calum a sklopil zrak.
„Ahoj,” pousmála se a rukou poukázala, aby vešel dovnitř.
„Proč se na mě zlobíš?” zeptal se.
„Nezlobím se,” řekla.
„Vypadalo to tak, hlavně přes ten telefon,” špitl a položil tašku na zem.
„Jen nechápu proč jsi mi neřekl kdo jsi, bál jsi se, že to všem řeknu? Že všem řeknu, že Calum Thomas Hood je ve skutečnosti úchylný prase?” zeptala se a v očích se jí zaleskly slzy.
„Ne, já jsem se bál, že mě budeš brát jinak, že mě nebudeš brát, jako obyčejnýho kluka, bál jsem se, že pro tebe budu jen ten zpěvák,” odpověděl.
„Proč sis to myslel? Calume já se nezamilovala do toho zpěváka, kterej má skupinu a miliony prodaných alb, já se zamilovala do toho úchyla ze snapchatu,” pošeptala a setřela si první slzu, která jí stekla po tváři.
Calum ji opatrně objal kolem pasu a držel ji u sebe.
„Pořád chceš, abych odešel Em?” zeptal se.
„Jo,” odpověděla.
×××
Povinně si přečtěte: My thoughts, my feelings, me. :))
ČTEŠ
distance // calum hood
Fanfictioneemilyy16: Calume, nikdy se nepotkáme, měl by sis najít někoho skutečného, ne tady se mnou ztrácet čas. calipali96: Potkáme se, přijedu si pro tebe, už brzy. eemilyy16: Jak? Ty jsi z Austrálie a já z Francie, nikdy to nepůjde.
