Uvízl jsem v zácpě při cestě do Londýna a jen jsem si tiše povzdechl. Věci byly v poslední době divné, Ell se chovala jinak. Opravdu na mě byla naštvaná a snažila se mi vyhýbat. Nejdřív jsem si myslel že jsem byl příliš citlivý, ale teď si jsem 100% jistý že je tu něco špatně. Teprve nedávno - před čtyřmi měsíci - jsme se přestěhovali do společného domu. Byli jsme spolu skoro dva roky a přesto že jsme oba mladí, usadili jsme se v našem stahu a řekli jsme si proč ne, žít spolu. Díky své kariéře jsem často pryč a ona studuje na univerzitě a našli jsme úžasný dům hned vedle centra Londýna, který pro nás byl jako stvořený. Není to jeden z těch velikánských domů s pěti ložnicemi a podobně, je to útúlný rodinný domek a oba to tam milujeme.
Každé úterý a středu jsem El vyzvedával ze školy, protože měla večerní hodiny kteé nekončily dřív než v 10 a já neměl rád, když šla domů sama. Ale v posledních několika týdnech si vždycky našla nějakou výmluvu abych ji nevyzvedával. Říkala že jí hodiny odpadly nebo že ji vyzvednou kamarádky. Tenhle týden jsem jí neviděl, ani jsme spolu nemluvili 4 dny. - žádné esemesky, hovory, nic. Několikrát jsem jí volal, ale nikdy to nezvedala a potom si vypla telefon. Nejsme ten typ párů, kteří si píšou nonstop protože máme oba dost hektický program, nicméně kdybych ji neviděl celý den, vždycky by mi zavolala nebo napsala, než šla spát. Přiznávám, že o ní mám samozřejmě strach, ale nechci aby se cítila jako že ji dusím. Občas zůstává u přátel, chodí ven s přáteli. Může dělat to chce. Jen si přeju, aby mi dala vědět, abych jen neseděl doma a přemýšlel, jestli se vrátí nebo ne. V posledních dvou týdhech, skoro každou noc byla u některé ze svých kamarádek a když zůstala doma,spala na pohovce v její pracovně a ráno počkala, než odejdu. V poslední době jsme ve stejné posteli spali jen dvakrát a sotva jsme se dotkli. Zkoušel jsem se k ní přitulit, ale odsunula se a řekla že je příliš horko. Nakonec jsem se rozhodl, že jsem potřeboval po celiu noc něco dělat. Ona byla v obýváku a dívala se na televizi a jakmile jsem si sedl vedle ní a snažil se s ní mazlit, začala být opravdu napjatá. Jako kdyby v okamžiku kdy jsem se jí dotkl okamžitě zamrzla. Pak okamžitě vstala, řekla že je unavená a šla spát k sobě. Pořád jsem nad tím přemýšlel, co jsem udělal a čím jsem jí naštval. Jako první mě napadlo, že mě podvádí. Kurva doufám že ne, zabilo by mě to. Opravdu, opravdu bych jí nejradši zkontroloval telefon, ale vím že by to bylo hnusné. Cítil bych se provinile. Přiznávám, že jsem občas docela žárlivý a opravdu přehnaně se o ní bojím, ale nikdy bych nenarušil jejíich soukromí. Zase tolik jsem ji věřit nepřestal, abych ji kontroloval telefon. No vlastně, já už nevím. Nevím co si myslet. Měl bych sebrat odvahu a čelit tomu. Vím že je dnes celý den doma a připravuje se na zkoušky, tak bych jí možná mohl dnes večer něci říct.
- - - - -
Skončil jsem s prací docela pozdě a při cestě domů jsem se cítil nervozně. Ell mi nenapsala celý den, žádné překvapení - a já se nechtěl psát jestli je doma, s největší pravděpodobností by odešla ještě dřív, než bych přijel. Možná že mě podvání? Možná nepřespává u kamaráek?! To by vysvětlovalo, proč jsme spolu tak dlouho neměli sex. Moje ruce byly zpocené proti koženého volantu. Pořád jsem se díval dolu na telefon, celou dobu ho kontroloval, jestli mi náhodou nenapsala. Možná jen potřebuje trochu víc prostoru? Ale proč? Obvykle jsme si velmi blízcí a jsme k sobě otevření, takže tohle chování je pro ni opravdu netypické. Něco se určitě děje.
Rychle jsem zaparkoval a spěchal ke dveřím. Cítil jsem se úzkostlivě. Nebyl jsem si jistý jak bude reagovat, jestli bude předstírat že je všechno v pořádku, nebo bude naštvaná a začne na mě řvát, nebo se se mnou prostě rozejde. Upřímně jsem nevěděl, co si myslet. Když jsem prošel dveřmu, zavolal jsem Eliino jméno, ale bez odpovědi. Prošel jsem kuchyní a vykoukl skrz skleněné dveře. Jen jsem jí viděl ležet na posteli v pracovně. Nervózně jsem si kousal vnitřní ret. Ok, musím to udělat. Bylo zřejmé, že mi neotevře, takže jsem potřeboval udělat první krok. Když jsem šel dolů přes zahradu, viděl jsem jí lépe. Když jsem se dostal do dveří k pracovně, čekal jsem a pozoroval ji díky skleněnému panelu ve dveřích. Ležela, mobil v ruce, v černých legínách a staré mikině. Vypadala roztomile. Opravdu mi chyběla.
