Za štěstím - HP fan fiction (2009) (COMPLETE)

11. část - Noční můry

Zatímco v Doupěti panovala u večeře příjemná rodinná atmosféra, Draco ji ve svém sídle trávil úplně sám. Nehrozilo, že by sem zavítal některý z jeho rodičů. S otcem nechtěl už od bitvy o Bradavice mít nic společného, a tak se sotva vídali, a matku odsud nepříjemným způsobem vyhodil při její poslední návštěvě. Ne že by si přál jejich přítomnost. Toužil však po nové rodině - takové, jako jsou Weasleyovi. Otřásl se znechucením sám nad sebou, že takto uvažuje, nicméně to byla pravda. Weasleyovi vypadali tak šťastně. Draco si taky zaslouží takovou rodinu. Měl ji mít s Ginny. A ona teď čeká dítě s tím zjizveným nafoukancem. 
Rosaline nechala připravit opravdu vynikající večeři, avšak jakmile si všimla, že se pán vrací sám, pochopila, že se ona i domácí skřítkové snažili zbytečně. S co nejprofesionálnějším výrazem vzala Dracovi kabát a zeptala se ho, zda si bude přát večeřet v jídelně, nebo mu má jídlo přenést nahoru do jeho komnaty. Úsečně zvolil druhou možnost a na svou služebnou se při tom ani nepodíval.
A tak teď seděl ve své komnatě, držel vidličku a nůž a zkroušeně civěl do svého vrchovatě naloženého talíře, aniž by měl hlad či chuť. Pronásledoval ho Ginnyin obličej a její slova o tom, že čeká s Harrym dítě. Přehrával si tu scénu v hlavě pořád dokola a pokaždé byla ještě mučivější. Zničeně jídlo odložil a natáhl se na svou pohodlnou postel s nebesy. Když si vzpomněl na ty krásné chvíle, kdy se v ní k sobě s Ginny choulili a plánovali si společnou budoucnost. 
Zavřel oči a nechal se těmi vzpomínkami unášet. Někdy v průběhu upadl do lehkého spánku a vzpomínky se proměnily ve sny. Držel Ginny za ruku a ona mu oznamovala, že je těhotná. "Budeme mít miminko, Draco," oznamovala mu s okouzlující směsicí pýchy a radosti v hlase. "Budeme mít miminko, Draco," opakovala znovu a znovu, až se najednou její obličej změnil v Hermionin a Draco se s hlasitým výkřikem probudil.

xxx

Po večeři se všichni v Doupěti odebrali na kutě, jenom Ginny s Hermionou zůstaly vzhůru. Hermiona, jakmile si všimla, že v místnosti osaměly, chtěla se taky nenápadně vytratit, ale Ginny ji chytla za ruku a podívala se jí do očí. Hermioně se rozbušilo srdce. Celou dobu měla pocit, že Ginny ví přesně, co se jí honí hlavou. Bála se však zbytečně.
"Hermiono," povzdychla si Ginny zhluboka, "dovol mi, abych se ti omluvila. Vím, že to všechno se událo jenom kvůli mě, byla jsem podezíravá a ani jsem k tomu neměla důvod. Já přece vím, že bys bráchu nikdy nepodvedla. Odpustíš mi?"
Co mohla Hermiona udělat jiného než přikývnout?
Ginny ji podruhé toho večera pevně objala a Hermiona si připadala jako ta nejstrašnější osoba na světě. 
Jakmile ji pustila, uvelebila se Ginny na prosezené pohovce a poklepala na místo vedle sebe. "Pomůžeš mi vymyslet, jak mám Harrymu říct o... ty-víš-o-čem?" 
"Panebože, proč mi tohle připomíná Voldemorta," vzdychla Hermiona a usadila se po Ginnyině levici.
Ginny se zamračila. "Máš pravdu."

"No nic, pokračuj."
"Tak jo. Mám pár nápadů, ale nejsem si úplně jistá. Co kdybych..." Ginny se zarazila v půlce věty, jelikož jí neuniklo, že ji Hermiono skoro nevnímá. "Poslyš, děje se něco?"
Hermiona prudce zakroutila hlavou. "Ne, vůbec nic! Víš co, promluvíme si o tom později, dobře? Jsem hrozně unavená!" Zeširoka zívla a vyskočila na nohy. "Asi bych se měla jít lehnout. A ty bys taky neměla moc ponocovat!"
Ginny obrátila oči v sloup. "Už mi není jedenáct."
"Kde jsou ty časy," utrousila Hermiona a hlavou jí probleskla vzpomínka na to, když jí bylo jedenáct a nastoupila do Bradavic. Mimoděk si vzpomněla i na to, jak poprvé poznala Rona, a zašklebila se. Kdyby jí tehdy někdo řekl, že se za Ronalda Weasleyho provdá, buď by se mu vysmála, nebo by šla do mdlob.
"Chybí ti to, co?" ušklíbla se Ginny. "Že nemůžeš trávit celé dny v knihovně a sbírat body pro Nebelvír a předstírat, že tě baví famfrpál."
Tomu se Hermiona musela zasmát, protože Ginny to shrnula velmi trefně. "Vlastně docela jo."
Ginny se na ni zazubila, ale pak její tvář potemněla, zřejmě jak si vzpomněla na to, jaké to bylo, když se Voldemort dostal k moci.

"Tak dobrou noc," popřála jí Hermiona, ačkoliv v tom okamžiku už obě věděly, že je budou pronásledovat noční můry.