Riverra - POTKAT (MenT Love Story)

Rudá-barva lásky

O dva dny později
Pohled Riverry

"Crrrr!"
"Budíku nech mě" zachrčela jsem a otočila se.
Počkat!
MenT, jdu s MenTem ven!
Vystřelila jsem z postele a rychle si začala česat nově obarvené vlasy.
Tentokrát na červeno. A pak se divím, když na mě divně koukaj.

Došla jsem do šatny a začala se prohrabávat trikama.

Je teplo, jsou prázdniny a tak jsem nakonec zvolila šedé volné tryčko nad břicho, černé conversky a černé potrhané kraťásky.
Prostě se s tím nepářu.
Popadla jsem černý pytel Vans a můj IPhone 6 a vyběhla z domu.

Posadila jsem se do autobusu a jela.
Snad to stihnu
Potichu jsem si zazoufala a myslí popohnala autobus dál.
Konečně!
Vyběhla jsem do příjemného poledního vánku a běžela
- směr Orloj, nebo jak tomu říkal Honza k těm velkejm hodinám

Koukla jsem se  na hodiny
11:58 a zpomalila jsem  do lehkého klusu a z něj do kroků.
Před hodinami se zastavila, Honza nikde..
Co když to byl jen blbej prank?
Co když se mi teď někde s kamerou vysmívá? Ale proč by to dělal?! Není to rande!

Pak jsem ho konečně uviděla, vypadá jinak než na youtubu, je hezčí a vyšší
No tak, je to jen kamarád, a navíc máš kluka! Okřikla se v duchu.

Zmateně se rozhlédl kolem ale mě si nevšiml
To bude těmi vlasy, byla jsem včera na obarvení..
Napadlo mě že budu dělat že jsem jeho šílená fanynka a donutím ho jít se mnou do Starbucksu... Rychle jsem si zavázala vlasy do drdolu.

Přišla jsem  k němu a nahodila lehký úsměv.
"Ahoj" pozdravila jsem
"My se známe?" zdvihl nechápavě obočí pohledem alá co chceš?
"Ty mě ne Mente, ale já tebe jo"
"A co potřebuješ?"
Myslel si že jsem další uječená fanynka a tak zůstával chladný.
"No.. Jsem tvoje fanynka a strašně ráda sledují tvoje videa" usmála jsem se ještě zářivěji.
Jsem to ale mrcha.
"A chtěla jsem ti říct že tě mám strašně ráda a moc ti přeju štěstí"
Konečně se také usmál.
"Díky, jsem Honza, i když to asi víš a ty?"
Když ptáčky lapají, krásně jim zpívají
"Jo vím, ale jsem Rosie, Rosie Reedová"
"Velké RR" zasmál se nahlas.
"Na koho tu čekáš Honzo?"
"Na kamarádku, jdeme se podívat po Praze"
"A ty?" zeptal se po chvíli
Dělala jsem smutnou ale v duchu hýkala smíchy.
Chytil ses Honzíčku!
"Na přítele, přistihla jsem ho s mojí kámoškou tak mu du dát facku"
"To je mi líto" myslím že byl fakt upřímný.
"Díky, jsi moc fajn Honzo"
"Taky děkuju Rosie"
"Nemáš vůbec za co" zase se jsem ho obdarovala úsměvem "a nechceš jít třeba do Starbucksu?" navrhla jsem a malinko zvedla jeden bok.
"Já nevím, Riverra by je mohla zlobit"
"Ty znáš Riverru?" dělala jsem nadšenou.
Jen kývl.
"A jaká je? Je milá?"
"Jo je moc milá a hezká" usměje se
"Líbí se ti?"
"Cože? No zatím jí moc dobře neznám "
"Ale jdi"
„Skoro se neznáme"
"Tak co to Starbucks?"
"Tak jsem asi se někde zdržela"
Chytil jsi se Honzíčku...
"Tak pojď"

Šli jsme tam a povídali se si.
Asi za půl hodiny se konečně omluvil.
"hele jsi super Rosie ale já už musím zavolat Riveře kde je"
V tu chvíli jsem se neudržela a začnala se smát tak až se prohla.
Honza se jen nechápavě koukl.
"Co je vtipného?"
"Zavolej jí a uvidíš"
"No dobře" pokrčil rameny a pořád to očividně nechápal.

Vytočil moje číslo a mě po chvilce zazvonil mobil.
Začala jsem se smát zase a Honza to konečně pochopil.
Začal se smát taky.
"Tak hele tohle bylo podlý!"
Bránil se
"Chytil jsi se Honzíčku, Chytil!". Zařvala jsem na celou kavárnu, a všichni na mě koukali jak na exota. No hula hula tu ještě netančím, tak pohoda, ne?
"Riv ale jsi dobrá herečka" poznamenal když přestal hrát uraženého.
"Dík" stále se jsem se smála.
"Vůbec jsem tě nepoznal"
"Byla jsem u kadeřnice"
"Vyměnila to vlasy?" Zdvihl obočí.
"Ne, jen je zapatlala" uvolnila jsem gumičku, a nechala rudou hřívu padnout na ramena.
"Dobře chceš jít ještě někam?" Navrhl.
"Klidně"
"Okay, a vážně se jmenuješ Rosie, nikdy jsi to ve videu neříkala?"
"Ne, Rosemary" usmála jsem se na něj. Nebylo to špatné jméno.
"Hezký" pochválil výběr mojí mámy.
"Dík"
Chvíli jsme byli sticha a já se vpíjela do Honzových očí, které byly moc krásné. Co? Mluvím jak fanynka, kterou jsem před pár minutami předváděla.
Po chvíli Honza rozpačitě uhnul pohledem a řekl.
"Tak půjdeme?"
"Jo půjdeme"...