I can't live without you //h.s.

4.

Antoinette's POV:

Mám mu to říct? Nebo ne?

Myslím, že když mu to řeknu popravdě tak by mi mohl odpustit, ale bude na mě naštvaný. Ale když mu to neřeknu tak bude taky naštvaný a ještě k tomu mu budu muset lhát. Takže si vyberu tu první možnost, řeknu mu to a uvidím co se stane.

Když mu to všechno řeknu, pořád sedí a dívá se do blba.

Pak náhle vstane a jde rázným krokem ke dvěřím.

Než se vzpamatuju už běžím za ním, aby si nikdo neublížil.

„Počkej!" vykřiknu, když ho uvidím jak už drží kliku od dveří do obýváku. Jenom se ohlédne a dál pokračuje v ceste.

Jakmile otevře dveře začne křičet.

„Jak si mohl?! Bral jsem tě ako kamaráda, ale zklamal jsi-"

„Harry, prosím" skočím mu do řeči.

„Tak ty se ho ještě zastáváš?! Já ti napsal! Já jsem tě donutil abys ses pro mě vyfotila! A Já jsem teď ten největší idiot, protože zatím co já jsem pryč vy tu spolu bůhví co děláte! Doufám, že se ti to líbilo, že je lepší, než Já! Počkat mi to spolu ještě nedělali, takže On byl tvůj první, On tě odpanil (to zní divně :D). Nechci ani vědět co jste spolu dělali, když jsem musel jet do New Yorku, aby jsme měli peníze! Víš co? Vem si svoje věci a běž. Už tě nikdy nechci vidět!"

Tak toto bolelo. Byl naštvaný na mě i na Nialla.

Se slzami v očích jsem se rozeběhla do pokoje vzala jsem si můj batužek, který jsem si sem donesla. Dala jsem do něho potřebné věci a vzala jsem si pár liber do kapsy.

Sešla jsem pomalu po schodech.

„Ty tu ještě si?!" zařval na mě.

„Ne...víš je tu moje babička, kterou jsem nikdy nepoznala" odsekla jsem a vyběhla jsem ze dveří.

Běžela jsem dokud mi nedošel dech. Zastavila jsem se a podívala se, kde to vůbec jsem.

Nikdy jsem tu nebyla, ale teď je mi to jedno. Hlavně, že už na mě Harry nebude křičet.

Sednu si na patník u silnice a dívám se na auta, která projíždí kolem.

Když v tom jedno auto zastaví přímo přede mnou.

≈≈≈≈

Hey everybody!

publikovala jsem Thoughts najdete na mém profilu :))

Kdo si myslíte, že bude v tom autě?

NEVER SAY NEVER!!

††Anne††