Bitch , i'm Irish

33. Kapitola

Niall's POV
Už jsem vůbec nic nevnímal, byl jsem na sračky a to jen kvůli tomu co jsem viděl. Třeba dělám jen ukvapený závěry. Tak jsem se vydal k nám, bez kluků ty tam ještě zůstali a o našich děvčatech nemluvě, ty tancujou na stole.
Otočil jsem se na patě a schválně se šel podívat, jestli jsem se třeba nemílil.
Zase, tohle by mi prostě Ell neudělala.

Vylezl jsem po schodech nahoru a pohlédl na naší postel.
Všude okolo ní hadry a Ell v ní ležela nahá!!!
Tak je to pravda!!
Byl jsem fakt nasranej a když jsem vcházel do vnitř třískl jsem dveřmi.

"Lásko?" Zachraptěla

"Lásko? Děláš si prdel? Ell si fakt kráva! Ty tu šukáš s tím plavčíkem zatím co já jsem s klukama hned vedle?!?! Děláš si prdel!? Jsi děvka ! Nic jinýho!!" Zařval jsem a v tu chvíli jakoby veškerý alkohol vyprchal.

"Cože?!" Zeptala se s trochu naštvaným výrazem

"Ty se ještě ptáš co?! Proč si sakra byla s tim plavčíkem? Proč si s ním spala?! Jak si mi to mohla udělat?! Sakra, ty mě necháš se do tebe zamilovat! Jen aby si ždímala prachy co?! To mi mohlo bejt jasný." Dral jsem ty slova skrz zuby a zrychleně dýchal

Najednou jsem cítil ránu na levé tváři.

"Děláš si prdel Nialle?! Nic takovýho bych neudělala! Ten plavčík mi pomohl! Nebylo mi dobře a on mě odnesl k nám!" Křikla po mě, šla dolů a zabouchla za sebou dveře.

"Je konec!!! Jdi si klidně kam chceš!" Zařval jsem.
Seru na to jdu spát, ať si dělá co chce. Kurva jedna!

Ell's POV
Niall na mě řval jak blázen! Byl opilej, hodně opilej. Ale to co mi řekl mě, bylo jako kdyby do mě vrazil dýku, dýku plnou nenávisti, zrady a smutku!
"Kdyť on si myslí, že jsem spala s tim plavčíkem..." Vzlykla jsem nahlas a proudy slz jsem nechala téct.
Já ho miluju víc než cokoliv na světě!
Ale to co mi řekl nikdy nezapomenu! Byl tak surový! S každým slovem jsem se mu zdalovala, on bohužel s těmi urážkami na mojí osobu nepřestával.
Ten pocit, když na vás řve někdo za koho by jste položili život! Jak si o mě může tohle myslet?!

Takže konec....
Když můj pláč nebyl tak intenzivní jako před pár minutami, rozhodla jsem se.
Šla jsem nahoru, Niall spal a já se na něj nemohla ani podívat! Kéž by se to nikdy nestalo! Znovu jsem se rozplakala, ale jeho nic nevzbudilo, díky alkoholu. 
Vyndala jsem si kufr a začla do něj házet věci, myslím, že mi to trvalo tak 10 minut, prostě jsem jen házela cáry hadrů do kufru nějak to zapla, ale jediný s čím jsem nepřestala bylo to přehrávání toho co mi řekl stále dokola.
Tak moc jsem mu to chtěla vysvětlit! Snažila jsem se! Ignoroval to, prostě si opravdu myslí to, že jsem s tím plavčíkem něco měla.

Bylo půl 4 ráno.
Vzala jsem papír a propisku co jsem měla po ruce.

Nialle, pokud to právě čteš tak jsem buď v Anglii nebo doma. Rozhodla jsem se správně, po tom co se stalo.
Vlastně nevím jestli si to pamatuješ, protože si mě nenechal abych ti to vysvětlila!
Nialle, já s tím plavčíkem nic neměla!  Bylo mi špatně a byla jsem na  pláži a on mě odnesl k nám, zatímco ty jsi do sebe lil panáky. Věř nebo ne, člověka jako si ty bych nikdy nepodvedla, nikdy mu záměrně neublížila a nikdy bych si nemyslela, že to takhle skončí.
Bohužel jsem nevěděla, že ty to dokážeš, ty si mě začal odsuzovat za to co se doopravdy nestalo! Ukončil si to na čem mi nejvíc záleželo a to náš vztah. Byl si jediný koho jsem kdy takhle milovala a miluju....
Ale nemohla bych s tebou být, myslet si můžeš, že jsem kurva, nikdy ale nebude pravda to co si mi řekl.
Prosím zapoměn na mě. Bude všem líp. Budeš mít čas na rodinu a na své přátele.
Děkuju za ten úžasný půl rok co jsem měla tu možnost být po tvém boku a milovat tě z celého svého srdce.
Ell

Přeložila jsem papír a znovu se rozbrečela. Papír jsem nechala na stole a dala na něj nějakou mušli co tam byla, aby to neulétlo.

Vzala jsem kufr se všemi věcmi a šla ven si zavolat taxi, viděla jsem zbytek mojí oblíbené společnosti. Oni už bohužel usínali na plážových lehátkách, tak jsem jim neřekla ani blbý ahoj.

***
Přijela jsem na letiště a tam mi paní řekla, že mi to poletí asi za hodinu. Koupila jsem si tedy letenku do Londýna a rovnou i z Londýna do Prahy. Chci se za prvé rozloučit s Jane a vzít si zbytek věcí.

Na letišti jsem tu hodinu strávila jen na těch sedačkách a koukala se ven na ty letadla. Jedno přiletí a druhý zase odletí.
Třeba nám to jen prospěje. On má turné a já musím odmaturovat.
Říkala jsem si v duchu a stále myslela na to co mi řekl. Byla jsem vyčerpaná a hlavně jsem byla asi na úplným dně.

***
Můj let byl zdlouhavý a nesnesitelný při pomyšlení na člověka kterého miluji a on si o mě myslí bůh ví co.

Jela jsem z letiště hned za Jane.
"Ahoj co tu děláš tak brzy?" Zeptala se mě a pak si všimla zdrceného pohledu

"Co se stalo? Jsi jak tělo bez duše." Řekla znovu

"Já... My... Niall se se mnou rozešel." Vykoktala jsem ze sebe a rozbrečela se jí na rameni.

***
Vše jsem Jane vysvětlila a on mé rozhodnutí moc nechápala, zároveň mě, ale podpořila a já si mohla zabalit zbytek věcí, co jsem u ní měla.

S Jane jsem se ještě se slzami v očích rozloučila, bohužel jen s Jane. Dvojčata byla u babičky a Brad jak jinak než v práci.
Slíbila jsem, že za nimi přijedu v létě.

***
Čekala jsem na let do Prahy....
V tu chvíli mi, ale začal úplně bláznit mobil. Přišlo mi asi 9 SMS najednou a asi 5 hovorů jsem odmítla.
Vypla jsem si telefon a vešla do takového menšího letadla.
V Praze budu tak kolem 14:00 hodin, celý let jsem chtěla prospat, protože jsem toho moc nenaspala.

Ahoj. 😅
Tak co jak chcete aby to bylo dál? 😄
Myslíte, že budou spolu, nebo si Ell najde někoho jinýho. 😊
Já doufám, že se vám zta kapitola líbila, protože je to první co je taková 'smutná' nebo jak to říct prostě chápete😂😂