Bitch , i'm Irish

26. Kapitola

Niall's POV
Rozhodl jsem se, že za Ell pojedu tak kolem deváté večer.
Harry totiž chtěl něco uvařit a já nesmím chybět na večeři, obzvlášť když jsme jen dva a bude toho víc.

***
Už jsem si oblékal bundu.
"Tak se drž kámo!" Vyjekl Harry, který seděl na gauči a sledoval telku.
"Neboj! Zatim čau." Zavřel jsem za sebou dveře, seběhl schůdky před dveřmi až k autu. Naskočil jsem dovnitř a nastartoval. Pustil jsem si rádio a začali hrát If I could fly, já začal mít strach, že mě odmítne! Já jí miluju, co když to ona už necítí stejně?

Dojel jsem před dům Smithových.
Zaklepal jsem a otevřela mi Jane.
"Ahoj Nialle!" Objala mě s úsměvem a já jí ho opětoval.
"Ahoj nevíš kde...?" Jane mě, ale přerušila.
"Je nahoře..." Úsměv jí trošku opadl, ale ze mě nervozita nespadla! Naopak, začala být větší a větší...

Kývl jsem na Jane a mířil si to přímo k Ell do pokoje.
Zaklepal jsem na bíle dveře od místnosti kde měla být.

"Dále." Řekla trochu sklesle, ano bylo to poznat i přes dveře.
"Ahoj..." Podíval jsem na ní s omluvným pohledem
"Ni-Nialle, co tu děláš?" Zeptala se mě a když jsem viděl jak měla ubrečené oči, napuchlí obličej, bylo mi jí hrozně líto!

"Promiň.... Promiň mi to jak jsem na tebe řval! Nemyslel jsem to tak....Ell já nechci žádnou podělanou pauzu!
Já tě miluju a chci být s tebou." Dokončil jsem svůj monolog a příblízil se k ní.

"Já se ti omlouvám... Mohli jsme se domluvit.
Nialle Jamesi Horane. Miluju tě! Jako nikoho jiného." Přiskočila ke mě a zavěsila se mi kolem krku.

Asi hodinu jsme se váleli u ní v posteli v objetí.

"Pojedeš se mnou do vily, Harry je tam sám?" Zeptal jsem se a políbil jí na čelo a přitom si hrál s jejími vlasy.

"Dobře jen si sbalim, ale zítra pujdu do školy Ok?" Pohlédla mi do očí a já přikyvoval.

"A po škole se stavíme na oběd." Řekl jsem sebejistě.

"Dobře, ale po obědě tě opustím. Chci jít nakupovat dárky se Soph, Lottie a Gemmou..." Usmála se

"A nemůžeš jít se mnou? A třeba až příští týden s nimi?" Udělal jsem na ní psí oči a ona roztála!

"Fajn! Stejně s nimi ještě nejsem domluvená..." Zasmála se a přetočila si mě pod sebe. Chytla mi ruce a já byl v pasti.

"Co blbneš?!" Zeptal jsem se smíchem

"Hraju si!" Odpověděla

'Hráli' jsme si asi dalších 20 minut a pak jsme se konečně spakovali a vyjeli k nám.

***
Ell's POV
Přemýšlela jsem nad tím jakou jsem udělala chybu. Přála jsem si všechno zpátky. Hlavně Nialla! Je to jedinej člověk kterej mě dokázal rozesmát jen tím, že se smál on. Protože, se směje jak blázen a to miluju.
Tyhle myšlenky mě zžíraly ještě víc a já přestávala být schopná normálně fungovat. Seděla jsem na posteli a prohlížela si Niallův Instagram a tam naší společnou fotku v Paříži. Chvíli jsem plakala pak jsem odložila mobil na stolek a nehybně seděla na posteli.

Někdo zaťukal na dveře od mého pokoje. Myslela jsem si, že je to Jane.
"Dále." Povzdechla jsem a neotáčela se na dveře.
"Ahoj..." Hlas, který jsem slyšela, ale nepatřil nikomu jinému než jemu!
"Ni-Nialle, co tu děláš?" Zakoktala jsem se a utřela si slzu.

"Promiň.... Promiň mi to jak jsem na tebe řval! Nemyslel jsem to tak....Ell já nechci žádnou podělanou pauzu!
Já tě miluju a chci být s tebou." Dokončil svůj monolog a já nevěřila tomu, že je to realita a né sen!

"Já se ti omlouvám... Mohli jsme se domluvit.
Nialle Jamesi Horane. Miluju tě! Jako nikoho jiného." Vyhrkla jsem a padla mu kolem ramen, nasála jeho vůni.

Potom jsme se asi hodinu domlouvali na tom co bude zítra a pak jsme blbi jako malý děti. Já si jen užívala jeho společnost.

Rozhodla jsem se, že přespím u kluků a ráno mě Niall hodí do školy.

***
Vešli jsme do vily a všude ticho.
"Harry?" Vykřikl Niall do budovy, ale nikdo se neozýval.

"Támhle něco je." Mrkla jsem na Nialla a ukázala na papírek položený na lince.

"Dneska nepřijdu, jel jsem k sobě domů a přijede za mnou Gemma. Doufám, že sis to s Ell urovnal. Kdyby ne, zavolej a nebo přijeď ke mě. H.S." Přečetl Niall nahlas a usmál se na mě.

"Co se tak culíš? Si snad na drogách?" Zasmála jsem se.

"Ne. Jsme sami doma." Podíval se na mě tím jeho pohledem. Byli to vlastně dva pohledy mixlí dohromady.
Jeden byl jako 'Budeme si hrát' a druhý 'Ale nebude to hra pro děti'.
Je příšernej, ale musím uznat, že bych si dala říct až na to, že tak brzo nemůžu....
Nejen kvůli tomu, že jsme se trošičku odcizili, ale kvůli zdravotním důvodům.
Nemůžu tak rychle po interrupci...

"Nialle já nemůžu..." Skousla jsem si dáseň se vnitř a omluvně se podívala.
"A jo vlastně... To nevadí! Objednáme si pizzu a uděláme si filmovej marathon." Řekl vesele a začal se hrabat ve filmech poskládaných pod televizí.
Já se jen smála a šla nám udělat pití.
Pak Niall objednal jídlo a já šla vybrat úplně první film.

"Tak?" Zeptal se a sedal si na gauč.

"Pomáda." Usmála jsem se na něj, protože vím, že ten film má hodně rád.

A také jsem ho chtěla slyšel v originálním znění.

Zapla jsem film a poslíček už předával Niallovi dvě pizzy.

Byla jsem celkem unavená tak jsem usínala. Ráno jsem se probudila v posteli.

Niall's POV
Ell skoro u konce filmu usla, tak jsem to vypl uklidil jsem krabice od pizz a odnesl jsem jí do postele.
Také jsem si šel lehnout, zítra jí chci hodit do tý školy a stejně se ještě stavíme ve Starbucks na snídani.

Nazdárek! Doufám, že jsem někoho už minulý díl nezklamala s tím, že jsem jim miminko nenechala...
Já sama moc nemusím, když ve ff mají pak dítě a jsou 'usedlí' už to neni ono.😅😅
A taky doufám, že se vám kapitola líbila a budu ráda za každý Vote a komentáře. 💞😊