Miluju tě. A to kamarád neumí.

20.Kapitola

2 týdny uběhly jako voda, jsem ráda, protože za dva týdny budou týdenní prázdniny.
(Jo ta věta zní hodně divně.:D)
Teď jdu do školy.

"Ahoj Molly" řekla jsem jí, když u nás zazvonila.

"Ahoj Em" odpověděla mi.

"Dneska mi konečně končí zaracha" řekla jsem radostně.

"Jaký je to pocit?" Pobaveně odpověděla.

"Jako když tě pustí z vězení."

Obě jsme se strašně smály.
Jen díky Molly jsem ty 2 týdny přežila.

"Ahoj Emilly" volal na mě Cam ve škole z dálky.

"Ahoj Came, tak dneska už nemám zaracha!"

"To je super tak co podnikneme?"

"Ještě nevím, valím na hodinu tak se měj, ještě se uvidíme pa" smála jsem se a táhla Molly do třídy.

"Co spolu vy dva vlastně máte?" Zeptala se upřímně Molly.

"Nic jsme jen kamarádi."

"A proč spolu teda trávíte celý dny?"

"Molly tohle kamarádi dělají" řekla jsem pobaveně.

Z pohledu Camerona :

Přišel jsem do třídy a přivítal se s klukama.

"Hele Came, co spolu s Emilly vlastně máte?" Zeptali se zvědavě kluci.

"Jsme kamarádi."

"Nekecej! Vždyť se k sobě tolik máte!"

"No a?"

Zazvonilo na hodinu a kluci mi konečně dali pokoj.

"Ty a Em jste fakt jen kamarádi?" Zeptal se Oliver, který seděl vedle mě.

"Jo jsme."

"A ty chceš být jen kamarád?"

"Jasně že bych chtěl být něco víc, ale co když Emilly ne?"

"Tak jí to řekni."

"Ještě si to rozmyslím."

"Ne nebudeš si nic rozmýšlet Came. Ty ji miluješ a ona tebe taky, tak jí to řekni dřív, než to udělá někdo jinej!"

Asi má pravdu. Fakt ji miluju, asi bych jí to měl říct.

Z pohledu Emilly :

Po poslední hodině jsem šla domů.
Batoh jsem hodila do rohu pokoje a v duchu se radovala, že jsou prázdniny.

Zavolala jsem mamce jestli už mužů jít ven, když nemám zaracha a všechno v pohodě klaplo.

"Ahoj, můžeš teda dneska někam?" Řekl mi do telefonu Cam.

"Ahoj, jasně ve 3 buď u nás."

Pokračování příště<3.