25.Kapitola

353 18 3
                                    

Lukovi jsem samozřejmě všechno řekl a byl z toho v prdeli stejně jako já.

,,Nevím co mám dělat" odcekl jsem.
,,Zítra mám vyzvednout letenky, abych v neděli večer mohl odletět na dovolenou s holku, kterou miluju, ale zároveň s ní nemluvím, protože se líbala s klukem kvůli kterýmu se rozpadl můj předchozí vztah" dodal jsem.

,,Kámo, rád bych ti pomohl, ale jediný co ti řeknu je, že máš necelý dva dny na to abyste si to vyříkali, vyřešili a hlavně abys zjistil co k tomu klukovi cítí..a taky na to abys přemluvil její rodiče aby ji pustili."

,,Jo máš pravdu..dneska na fotbal seru, jdu domů, snad to chápeš" řekl jsem Lukovi.

,,Jasně že tě chápu, zahrajem si s klukama bez tebe, měj čus" odpověděl mi povzbudivým tonem a já šel pomalu domů.

SOBOTA

Včera už jsem s Emilly nemluvil.
Teď je ráno a já si jdu zaběhat, protože mě čeká náročný den.

Vzal jsem si volný kraťasy po kolena a boty nike.
Do uší jsem si strčil sluchátka a do ruky si vzal flašku s pitím.

Musel jsem jít druhou stranou, protože jsem nechtěl jít kolem domu Sandersnových.
Běžel jsem přes hřiště na pláž, vím že tahle cesta mi vždycky vykouzlí úsměv na tváří. Cestou jsem potkával jen pozitivně naladěné lidí. To mi dodávalo energii.

Když jsem přišel domů, udělal jsem si brambory a k tomu karbanátky.
Mňam, fakt se mi povedly.

Odpoledne jsem se nechal odvézt pro výplatu a potom jsme jeli s Lukem pro letenky.

,,Tak co už jste se někam pohnuli?" zeptal se Luke.

,,Ne, dneska bych se měl stavit k Em a celý to vyřešit" odpověděl jsem mu.

,,To bys teda měl, pokud chceš aby to co plánuješ vyšlo."

Po vyzvednutí letenek jsme jeli zase domů. Luke potřeboval ještě někam jet, tak mě vyhodil na začátku ulice.
Šel jsem kolem domu Emilly, ale bylo mi to jedno. Už jsem se blížil ke svému domu a najednou jsem si všiml že někdo sedí před dveřma. Když jsme přišel blíž, zjistil jsem, kdo to je. Emilly.

,,Ahoj Came. Přišla jsem se ti omluvit.. Za všechno" řekla mi.

,,Ahoj Em. Ani nevíš jak rád tě vidím. I přesto, že jsem na tebe byl a vlastně ještě trošku jsem naštvaný, jsi byla ty osoba, na kterou jsem myslel ve dne i v noci. Prostě pořád."

,,Vím moc dobře, že jsem udělala neskutečnou chybu a taky chápu, že jsi naštvaný, ale slibuju ti, že ti to vynahradím a že už se to nikdy nestane" reagovala Em.

,,Dokážu ti odpustit, ale jen pod jednou podmínkou" řekl jsem a přitom se na Em pomalu začal usmívat.

,,Dobře, pod jakou?" zeptala se a úsměv mi opětovala.

,,Poletíš se mnou, Lukem a Molly na prázdniny na menší ostrůvek poblíž SF."

,,Děláš si ze mně srandu?" zakřičela Em a vybuchla radostí.
,,To je spíš jak za odměnu, jasně že s váma poletím" křičela a radostí mě objímala. Tohle mi TAK chybělo.

Konec.<3
Děkuju za všechny votes:)
V médiích je Emilly. (Acacia Clark)

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 24, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Miluju tě. A to kamarád neumí. Kde žijí příběhy. Začni objevovat