Tak abych se představila, jsem Jenifer a tohle je můj deník. Psycholožka mi doporučila si ho psát, prej se mi uleví, tak jsem se rozhodla to zkusit.
Nečekejte žádný: Milý deníčku tohle, milý deníčku támhleto... Mě se totiž nic vzrušujícího neděje, největší vzrůšo pro mě je, když na mě někdo promluví. Ale když na mě promluví kluk, to už není vzrůšo, to je sci-fi. To by bylo jen tak na úvod a teď se do toho pustíme.
Můj dnešní den byl nudný, byl stejný jako všechny ostatní dny, vlastně můj život je celý úplně stereotypní. Moje ráno vypadá tak, že vstanu, hodím na sebe první kus oblečení, kterej popadnu a jdu do koupelny. Tam mi to trvá asi tak pět minut. Nejsem ten typ holky, co ráno v koupelně stráví hodinu a stejně pak nestíhá, u mě je to totiž zbytečný.
Můj obličej nezachrání ani plastická operace a profesionální vizážista v jednom. Po čistění zubů si dojdu na záchod a sejdu do kuchyně na snídani. Většinou do sebe hodím jen nějaké cereálie a jdu. Není to proto, že bych nestíhala, ale spíš proto, že když už mám ksicht jak opice, chci být aspoň štíhlá opice. Po snídani běžím na autobus, který mě doveze skoro až před školu.
Doufám, že se vám můj první příběh bude líbit, popřípadě napište do komentáře, co byste změnili.
PS. Je skvělý, že to čtete, čekala jsem, že to bude mít tak 1 shlédnutí za rok❤
ČTEŠ
Příběh o normální teenagerce, která žije na internetu. Ve škole není moc oblíbená, tak si svůj špatný reálný život kompenzuje životem virtuálním. Celý život pro ni představuje Facebook, je na něm téměř 24 hodin denně. Tráví na něm své narozeniny, ch...
