7. Kapitola - Probuzení

162 12 0
                                    

Z pohledu Kate :

Viděla jsem světlo v dálce . Světlo které mě volalo k sobě . A pak jsem uslyšela ten hlas . Ten pro mě známí hlas .

,, Kate ,, Tohle ten hlas opakoval pořád dokola . ,, Kate probuď se ,,

Začala jsem otvírat oči , do nichž mě vzápětí uhodilo světlo .

Než jsem se stihla rozkoukat , kde to jsem nebo kdo to na mě mluvil už mi jedna po chvíli známá barmanka skočila kolem krku  .

,, Jsem tak ráda , že jsi vzhůru . Všichni jsme se o tebe báli . ,, Řekla mi

,, Cami ?? ,, Podivila jsem se ,, Co tu děláš ? ,, Zeptala jsem se jí a konečně jsem se podívala kolem sebe .

Byly jsme v nějakém domě . Nutno říct , že hodně luxusním domě .

Než mi však stihla odpovědět už jsem se ptala dál ,, A co tu dělám já ? Kde to jsem ? ,, Plácala jsem jednu otázku za druhou . ,, Takhle to vypadá po smrti ? ,, Tahle otázka nebyla ani určená Cami , no k mojí smůle ji slyšela .

Okamžitě se zarazila , její pohled byl více něž vyděšený .

,, Kate ,, Promluvila opatrně po chvíli . ,, Ty nejsi mrtvá . Jsi u Marcela doma . ,, Řekla mi

,, Co ? ,, Vyvalila jsem na ni oči zase já . ,, Ale ..... Jak to ? ,, Zeptala jsem  se .

,, No podívej zřejmě by jsme měli začít od začátku  . Zavolám Marcelovi , že jsi se probudila . Táhle máš pití a jídlo určitě máš hlad . ,, Řekla mi a odešla zavolat Marcelovi .

Tak teď už jsem nechápala vůbec ni .

No usoudila jsem , že najíst se není zase tak špatný nápad . Podívala jsem se na místo kde ukazovala Cami . No a co jsem neviděla ? Celou krabici pizzi od mě již známého stánku .

No zřejmě  to byla opravdu nejlepší pizza v New Orleans .

Vedle ležela ještě flaška Fanty .

To pro mě znamenalo jediné . Tohle přinesl Marcel .  Nejdřív jsem si myslela že Jess  , to kvůli té pizze . Ale Jess nesnáší Fantu . Tvrdí , že je moc sladká a proto by mi ji nikdy nekoupila . Za to Marcel zřejmě odtušil , že ji mám ráda . Co se týká jídla byla jsem po mámě . Ta jedla úplně to samé . No teď už Fantu moc nepila , ale říkala mi , že v mém věku ji chlemtala pořád .

Měla jsem hlad a tak jsem se pustila do té pizzi .

Věděla jsem , že tu Marcel bude za chvíli . Jakmile se dozví, že jsem vzhůru použije upíří rychlost  .

A jak by taky ne .

Nesnědla jsem ani ten první kousek pizzi , která byla mimochodem fakt výborná a už přede mnou stál Marcel v celé své kráse .

A já neváhala ani chvíli a vyskočila jsem a běžela ho obejmout . Jen se zasmál a objetí mi oplatil .

,, Jsem rád že jsi v pořádku ,, Řekl mi a mě zahrálo u srdce .

Nepřestávala jsem ho objímat . Cítila jsem se tak nějak víc v bezpečí . Hlavně asi proto , že jsem věděla , že by mi vždycky pomohl .

,, Tak jo asi bychom si měly popovídat ,, Řekl , když se ode mě odtáhl .

,, Jo taky si myslím ,, Zhodnotila jsem

,, Jak to že jsem neumřela ? ,, Zeptala jsem se po chvíli ticha

,, Jak to myslíš ? ,, Zeptal se mě

,, Tak jak jsem řekla ,, Trvala jsem si na svém ,, Co se vlastně stalo ? ,, Tohle byly asi lepší otázka .

Měsíční princeznaKde žijí příběhy. Začni objevovat