5. Kapitola - Terapie v baru

154 10 0
                                    


Z pohledu Kate :

Bylo to tu . Ten sen , který mě pronásleduje skoro každou noc . Jako vždycky jsem byla na louce . No bylo to tentokrát jiné . Foukal tam silný vítr . Dívala jsem se okolo sebe a snažila jsem se najít to co jsem viděla minule . No nemohla jsem to najít . Nic nikde . Nic co by se podobalo tomu kamennému předmětu , který jsem viděla minule . Najednou se vítr rozfoukal ještě víc než minule . Udělal jakési tornádo které se točilo až příliš blízko mě . Pomalu jsem z toho začínala bláznit . Pořád jsem se rozhlížela okolo sebe a najednou jsem uviděla to co minule . Cosi kamenného v dáli . Chtěla jsem tam jít . Chtěla jsem zjistit , co se děje . A chtěla jsem odsud vypadnout . Tornádo mi bránilo jít k té kamenné věci .....................

A najednou to vše zase zmizelo . Jako obvykle .

A já se probudila .

Vymotala jsem se z postele ke svému batohu , vyndala jsem z něj dvě malé černé lahvičky . Jedna na sobě měla zelený proužek a druhá modrý . Obě jsem je vypila . V batohu jsem měla ještě lahvičky s červeným proužkem . Byl v tom systém . Ty lahvičky s červeným proužkem obsahovali upíří krev na uzdravení , ty lahvičky s modrým proužkem obsahovaly železník . ( měla jsem sice náramek s Železníkem ,ale je lepší ho i pít . Kdyby náhodou ) A nakonec v té lahvičce s zeleným proužkem byl vlčí mor . Byl pro mě jako jed , ale já jsem pila trošku každý den už od sedmi let . Byl to nápad tety Katarine , prý abych měla imunitu .

Když jsem se rozhlédla po pokoji zjistila jsem , že jsem tu sama. Přešla jsem ke svému nočnímu stolku , vzala svůj telefon a vytočila číslo Andy . No zjistila jsem , že ta si mobil nechala v chatce . Chtěla jsem zkusit ostatní , ale to už se dveře chatky otevřely .

,, Dobré ráno ,, Řekla mi s úsměvem Amy

,, Dobré ,, Opověděla jsem unaveně .

,, Byly jsme se vysprchovat a udělat ranní hygienu a trochu jsme si s holkami povídali ,, Řekla mi

,, A o čem ? ,, Zeptala jsem se , i když jsem odpověď znala .

,, O tobě ,, Řekla jednoduše .

,, Hmm ,, Na to jediné jsem se zmohla

,, Tak podívej , myslíme si , že by sis měla odpočinout a všechno si hezky promyslet , než uděláš nějakou hloupost .Proto nás napadlo , že by jsi měla jet dneska do města . Už jsme to celé vymysleli . Učitelce řekneme , že jsi nachlazená a máš rýmu . Ona sem proto nepůjde , aby se nenakazila . Jess má u sebe mobil napíše ti až bude čistý vzduch . Potřebuješ si odpočinout . Zajdi si na kávu , projdi se . Klidně se běž podívat po památkách , nebo cokoliv . ,, Řekla mi starostlivě

,, Dobře kdy se mám vrátit ? ,, Zeptala jsem se , protože jsem neměla jsem sílu odporovat .

,, To je na tobě , klidně až v noci jen měj u sebe mobil a dej nám nejdřív vědět aby tě učitelka nechytila ,, Řekla mi klidně

,, Tohle to nebyl nápad ani Jess ani Andy ,, Řekla jsem jí

,, To je jedno ,, Řekla rozhodně

,, Fajn ,, Řekla jsem nakonec .

Všechno proběhlo , jak si holky naplánovali , nebo spíš jak si Amy naplánovala . A já právě vystupovala z autobusu v New Orleans .

Nevěděla jsem co mám dělat . Mohla bych jít za Marcelem ,ale to jsem rychle zamítla . Určitě by poznal ,že se něco děje a já bych mu nedokázala lhát . Ale spíš než Dylen mě trápil můj náhrdelník . Bylo to jednoduší na něj nemyslet .

Měsíční princeznaKde žijí příběhy. Začni objevovat