8.kapitola- Vedete tu psychiatrii?

2.5K 177 26
                                    

Nevím jak rychle jsem jela. Ale asi dost nebezpečně podle troubení všech těch aut co jsem předjela. Na člověka co na tom seděl po roce a dneska poprvé hodně nebezpečně. 

Dostala jsem se domů v rekordním čase 5 minut! Urychleně jsem zaparkovala motorku do garáže. Spěchala jsem domů. Zadýchaně jsem odemkla dveře. Slyšela jsem zvláštní zvuky. Šla jsem tichounce až do obýváku. 

Jestli se ptáte zda byl dnešní den strašný,můžu vás ujistit že byl ultra strašný a že pohled který se mi naskytl tomu dodal třešničku. Moje matka která se snad pokoušela sežrat šerifa v vášnivém polibku byl pohled za všechny drobné. Když uslyšeli jak mi spadli klíče na zem zděšeně se na mě podívali. 

Pan Stilinski opatlaný od máminy rťenky a máma která měla pusu červenou jak po botoxu. (Očividně se jí rťenka též rozmazala snad po celém obličeji. 

Zatím co má pusa se sbírala někde u kolen jsem se zmohla na pouhé: ,,Přijdu ráno." . Načež jsem vyběhla zase hezky rychle z domu. Zastavila jsem se na nepatrnou chvíli když jsem zavřela dveře a došlo mi že klíče zůstaly na podlaze.

Prudce jsem běžela. Dál a dál kam mě nohy nesly. Uslyšela jsem prudké zaskřípání brzd a pak už jen oslepující světlo po kterém jsem dezorientovaně spadla na zem. Uslyšela jsem otevření a pak hlasité zavření dveří od auta.

,,Scarlett!" klekl si ke mě známý hlas Stilese Stilinského. 

,, Tvůj táta je u nás doma s mou mámou." hlesla jsem přidušeným hlasem. Stiles mi začal pomáhat na nohy. 

Nemám tušení jak se mu podařilo mě dostat k němu do auta ani jak mě dokázal dostat do jeho pokoje. Myslím že mě nesl v náručích. Ale nevím to jistě. Fakt je takový že plné smysly jsem měla až ve chvíli kdy mě položil na postel. Klepala jsem se jak zmoklá čivava. Skoro jsem zapomněla že jsem za tím pitomcem skočila do vody. Cvakali mi zuby a zněla jsem jak stále pracující sešívačka.

,,Jestli chceš půjčím ti něco na sebe." zmohl se akorát Stiles. Přikývla jsem a on šel ke své skříni. Chvíli v ní něco hledal. Když se vrátil podal mi dlouho flanelovou košili a kraťasy. Vzala jsem si je od něj. Nevím jestli byl tak blbej nebo mu to prostě jen nedošlo.

,,Myslíš že bych se mohla převlíknout?" zachraptěla jsem. 

,,Jo jasně," odpověděl pochopeně.Vzal si svoje věci a odešel z pokoje. Nemotorně jsem se vysoukala ze svého mokrého oblečení a dala si ho uschnout na topení. Nasoukala jsem se jen ve spodním prádle do košile a kraťasů. Nebudu lhát,vypadala jsem jak když jsem to oblečení ukradla bezdomovcům a i se svou ne extra štíhlou postavou jsem v tom vypadala jak idiot. Nevím podle čeho Stiles usoudil že už jsem oblečená,ale ve chvíli kdy jsem si sedla zpět na postel se do místnosti vrátil.

Když se vrátil byl i on už převléknutý do suchého. 

Přisunul si židli a chvíli jsme byly v místnosti mlčky. ,,Echm," zamumlal. ,,Chceš si asi o tom promluvit? Nebo to vysvětlit, že ? " 

,, Upřímně,nevím jestli to chci vědět." odpověděla jsem tiše s pohledem upřeným do stropu. Usmál se. Věděla jsem že jo. 

,, No,aspoň už víš proč jsme tě chránili." prohodil Stiles uraženě. 

,, Možná by jsi mi mohl vysvětlit co se to tu ksakru děje? Proč Isaac vypadal jak po hoodně špatný plastice a proč ty se z ničeho nic topíš v bazéně,proč mě chtěla sežrat nějaká slizká potvor a proč moje matka oblizuje tvýho tátu u nás na kuchyňský lince!" vychrlila jsem hystericky. Znova se mi chtělo brečet.

SHUT UP! [Teen Wolf FF] *DOKONČENO*Kde žijí příběhy. Začni objevovat