Malérů už jsem si užil na celý život....

20.

Uběhli dny, týdny i měsíce.

Vánoce už byli za dveřmi.

Ze začátku bylo pro ostatní obyvatele si zvyknout na pohled na Harryho Pottera bavícího se s Dracem aniž by se chtěli pozabíjet. 

Velkým překvapením také bylo, když Nebelvír vyhrál zápas proti Zmijozelu a kapitáni -Harry a Draco- se přátelsky objali.

Nakonec údiv přešel ve zvyk.

No a za týden je čekali Vánice. 

,,Nazdar Draco." pozdravil Harry svého nového přítele, na něhož narazil v knihovně. 

,,Ahoj Harry." usmál se blonďák. 

,,Co budeš dělat na svátky?" zeptal se ten s tou jizvou.

,,No .... nejspíš budu tady ve škole. Rodiče odjeli k příbuzným do Ameriky. Prý tady mají moc špatných vzpomínek." odpověděl lehce nechápající zmijozelský princ.

,,Aha....víš nás tak napadlo, jestli by jsi nechtěl jet s námi do Doupěte. Sama Molly tě pozvala." oznámil mu návrh, na kterém se ostatními shodl už včera. A mluvil pravdu. Sama paní Weasleyová na tom trvala.

,,No víš... já nevím. Abych nepřekážel." znervózněl Draco.

,,Ale prosím tě." mávl nad tím Harry rukou.

Chápal přítelovu nervozitu. Přece jenom to není tak dávno co stáli každý na jiné straně. 

,,Vážně nebudu tam překážet?" zeptal se Draco znova.

,,Ne nebudeš. Přísahám. Nebudeš jediný kdo tam přijede poprvé. Přijede i nějaká holka z Havraspáru. Fluer se tu s ní spřátelila během Poháru." povzbuzoval ho Harry.

,,Tak jo." vzdal se Draco. 

,,No vidíš." poplácal ho Harry po rameni. 

Zase. Je. To. Strašně. Krátké! No nic víc ale asi nesesmolí. Takže páčko..... jdu si asi po 155. přečíst Nástroje smrti. Dneska jsem dostala náladu na obdivování ironického, dokonalého Jace :D Blonďáci jedou! 

Crazy :D