Probrala jsem se, všude byla tma. Podle toho co jsem viděla jsem byla v dodávce ve velikém kufru a od sedadel oddělena asi plastovou přepážkou. Bolela mne hlava a venku jsem slyšela pánské hlasy. Snažila jsem se být v klidu a zalezla co nejvíce k přepážce. Najednou se otevřeli zadní dveře. Tma mi nedovolovala zvyknout si na světlo.
NIALL
Celé dopoledne jsem byl zavřený ve svém pokoji a skoro pořád brečel jak želva. Z pokoje jsem vyšel až když mě Liam donutil jít se najíst palačinek. Seděli jsme všichni potichu u stolu ani nedutali. Až najednou ticho prolomil můj mobil. Odešel jsem z jídelny do obýváku a zvedl to.
Já: Halo ?!
On: Nazdar chci aby sis naposledy poslechl Kate, abys věděl jaký to je když ti někdo zabije štěstí života... Miloval jsem jí...
Já: Nech Kate být !
Zařval jsem se vztekem a slzama v očích. Zavěsil. Posadil jsem se na pohovku a brečel. Kluci asi stáli ve futru, protože netrvalo dlouho a už seděli u mě a ptali se co se stalo. "Zabije jí, zabiju se" koktal jsem. Pomalu jsem jim se slzama pověděl pravdu. Liam s Louisem se zvedli a odešeli někem ven. "Harry ? Řekl jsem že je to tvoje holka" popotahoval jsem "Chtěl jsem ji chránit..". Brečel jsem jak malý dítě kterému vezmou hračku. "Ni najdeme ji" utěšoval mě Harry a vzal klíčky od auta. "Pojď projedem se " nabídl a šli jsme do auta.
KATE
Ve dveřích stál chlápek a pomalu lezl do auta. Potom mě chytl za ruce a myslel si že mi na ústa přiloží bílý šátek, a že o něm nevím. Mýlil se. Snažila jsem se vyhnout šátku, jenže mě nenapadla ta druhá varianta že by mne uhodil. To už sem jednu měla v sobě a pomalu omdlívala. Probrala jsem se ve tmavé betonové místnosti s dvoumi zamřížovanými okny. Z venku jsem slyšela šumět stromy. Nabrala jsem sílu, abych ze podívala z okna. Ano byli jsme v lese. Venku jsem zahlédla i červenou dodávku,kterou jsme nejspíše přijeli. Najednou se otevřeli kovové těžké dveře. Bylo na nich znát že jsou o hodně mladší jak tato chatrč. Ve dveřích se objevila mě známá tvář. "Tak už ses nám vzbudila" zasmál se hlubokým hlasem. " Co po mne chceš ?" Snažila jsem se zadržet strach. "No řekněme pomstít se Niallovi." Pořád se smál. Věděla jsem už kdo to byl.
"Vždyť vám bylo tak 18 a porvali jste se jen kvůli holce tak na co mě potřebuješ ?" Zeptala jsem se a on se začal smát."Vidím že nesnese říct pravdu" zasmál se a já nevěděla co říct. Nakonec mi pověděl jak to prý bylo opravdu. Ni že by někoho zabil ? Nemohla jsem tomu uvěřit.
