Město bez lidí část první

57 5 1
                                    


Z ředitelny jsem se vyplížila s pocitem naprosté beznaděje. V podstatě jsem nenašla nic důležitého. Co teď? pomyslela jsem si. Vrátila jsem se do třídy. Otevřela jsem dveře a udivilo mě když jsem spatřila že ve třídě je jenom Katrin a pozoruje mě. Přišla jsem k ní a zeptala se kde jsou ostatní. Nic, žádná odpověď nepřicházela. Zeptala jsem se znova a zase nic. Strčila jsem do ní a ona jakoby se probrala z hlubokého spánku.
"Co je?" vykřikla ne mě. Po třetí jsem se jí zeptala kde všichni jsou. Podívala se na mě ledovým pohledem a odpověděla:
"Pryč"
"Jak to že pryč? Nemohli přece zmizet nebo snad ano?"
Odpověď se mi nedostavila. Katrin se zvedla a odešla ze třídy. Plížila jsem se za ní. Došla na konec chodby a zatočila do prava směrem k šatnám. A potom jsem ji vyděla odcházet ze školní budovy. Rozhodla jsem se že pudu domů.

Planeta snů [Pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat