Město bez lidí část druhá

46 3 1
                                    

Vyšla jsem z budovy a hned první věc které jsem si všimla bylo ticho. Naprostý ticho. Což zde bylo nezvyklé. Normálně tu běhaly děti a z okolních zahrad štěkaly psi kteří zdravili své pány doma, lidé kteří okřikovali kluky aby byli potišejší, ale oni je stejně neposlechi a řádili tu jako tornádo.
Cestou jsem nepotkala ani jedno auto. Všude bylo hrobové ticho. Došla jsem až domů odemkla domovní dveře a vyběhla po schodech do svého pokoje. Tašku jsem hodila do kouta a svalila se na postel. Z šuplíku u nočního stolku jsem vytáhla oranžový zápisník nebo-li můj deník a začala do něj psát:
Dneska se ve škole děly opravdu podivné věci. Jak jsem se včera rozhodla tak jsem zašla do ředitelny, ale žádné záznamy jsem nenašla. Vrátila jsem se do třídy a Katrin my řekla že všichni "zmizeli". Já si myslím že mě chtěli napálit, ale všihni jsou pryč. Mamka se za chvíli vrátí z práce, ale já jí radši nic
neřeknu.

Planeta snů [Pozastaveno]Kde žijí příběhy. Začni objevovat