Planeta snů [Pozastaveno]

Sen

Pak jsem do deníku načmárala nějaké ty klikyháky. Mrknu se na mobil a zjistím že je už devět. Máma se ještě nevrátila nebo jsem si toho prostě nevšimla. Vyjdu z pokoje a ze schodů zavolám. Mamko seš doma? Žádná odpověď. "Nejspíš je zavřená u sebe v ložnici" pomyslím si. Ale když otevřu dveře do ložnice nikdo v ní není.
Prohledala jsem celý dům skrz na skrz a nikde nikdo. Bylo deset když jsem vlezla do postele ve svém puntíkovém pyžamu. Hned jak jsem položila hlavu na polštář ponořila jsem se do svých snů:
Slyším hlas který mě nabádá abych otevřela oči, ale mě se nechce. Zahalí mě sluneční světlo. Ale počkat já v pokoji okno nemám. Prudce otevřu oči a zjistím že ležím nebo spíše sedím v křesle. Jsem v místnosti s vysokým stropem směřujícím do kopule. Místnost má kruhovytý tvar a po obvodu má sloupy nejspíše z mramoru. Na druhé straně místnosti jsou velká dubová vrata která jsou kolem do kola prošita zlatem. Od vchodu vede červený koberec až ke středu místnosti kde stojí podlouhlí stůl a kolem něj je rozestavěno devět kožených křesel. V čele stolu je křeslo v němž sedím a rozhlížím se po místnosti.