Minulý rok to vypadalo jako obyčejný úžasný tábor... Tento rok jsem věděla,jak moc to tam je strašné... To jsem netušila,že může být hůř.
Někdo si přeje setkat se tváří v tvář s duchem nebo je chce umět vyvolávat či s nimi komunikovat. Nikdy mě nic...
Vzbudila jsem se v posteli. Byla u mě žena,která měla uniformu doktorky. Vedle ní seděl hlavní vedoucí z minulého roku. Vedle vedoucího seděla Ell a Jerry.
Když jsem zvedla hlavu,Jerry mě ustaraně oslovil:,,Anno?" Podívala jsem se na Jerryho:,,Je-Jerry." Jerry mě objal.
,,Včera se vrátil starý vedoucí a pravidla se vrátí do normalu,"řekla mi Ell.
Kéž by tuhle novinku mohla slyšet i Kate.
,,Kde je Kate?"ptala se mě Ell. Úplně jsem se zasekla. Co mám říct? Pane,vedoucí šli jsme na sebevražednou cestu do lesa?...Ne...
,,No...Ona...váhala jsem,co říct. ,,Slečno Anno,stalo se snad slečně Kate něco?"ptal se mě vedoucí. ,,Ona...My..."přemýšlela jsem nad nějakou uvěřitelnou lží, kterou bych se vymluvila. Ale při takovém stresu jsem to nedokázala vymyslet. Můžu jim říct pravdu? Musím jim ji vůbec říkat?
,,Šli jsme do lesa,"začala jsem mluvit.Všichni byli ticho.Bylo to až...Dá se říct...DĚSIVÉ...Jako kdyby se mělo něco stát.
,,Kdy?"ptal se vedoucí. Pokračovala jsem a všechno jim řekla:,,Večer po půlnoci.Šli jsme hluboko a tam jsme se ztratili.Zakopla jsem a spadla.Šla jsem hledat Kate,ale našla jsem ji mrtvou!Byla rozřezaná na kousky.Máte tady vraha!"
Všichni se na mě podívali jako na nějakého psychpata. Kdybych jim jen řekla o věcech,které tady večer vidím... Uvěřili by mi to..? Jaký by měli důvod věřit v něco,co možná ani neexistuje...? Nebylo lepší mlčet?
,,Jsi si jistá?" tázal se neuvěřitelně Jerry. ,,Kdo by roztrhal Kate na kousky,když tady nic nebezpečného nežije?"říkala jsem naštvaně. Vedoucí se mi pořád snažil vykroutit mojí teorii:,,Možná něco uteklo ze ZOO z vedlejšího města." ,,Bylo to odřezané nožem nebo mečem...Opravdu!" přemlouvala jsem.
Sestřička mi ještě zkusila teplotu.Horečku ani nic na ten způsob jsem neměla. Bylo jim divné do mě dávat nějaké prášky a tak to nechali.
,,Zavedeš nás na místo,kde leží její tělo...Ano,Anno?" poklepal mě hlavní vedoucí... Ehmmm... Jménem.... Sakra, jak se jmenuje?!
,,Jimmy!"volala vedoucí jménem Susi na hlavního vedoucího...Jimmy Rey! Tak se jmenuje!
,,Anno?"chytil mě za ramena Jerry. ,,Je-Je-Jerr-"koktala jsem. Jerry se zasmál a položil hlavu na moje rameno.
,,Jerry,"opřela jsem se o jeho hlavu. Jerry jeho hlavu zvednul a zavedl mě zpět do chatky,kde mě po zavření dveří polibil.Jeho polibek mi vyčaroval úsměv na tváři. Jako kdyby v ten jeden malý dvouvteřinový moment všechny starosti zmizely a po oddálení rtů se opět vrátily. Myslela jsem si, že mě Jerry nemá rád,ale...Že by byla pravda,že mě nemá rád? Je možné,že by mě někdo jako on miloval?
,,Já tě miluju,"zašeptal mi do ucha Jerry a moje srdce se rozbušilo ještě víc. ,,Já tebe taky,Jerry," prohlásila jsem a objala ho. V jeho náruči mi bylo překrásně teplo a bezpečno. Divím se,že se nebál mi políbit moje mastné vlasy. Vypadalo to,že se mu to i líbilo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jerry mě posadil na postel a sedl si vedle mě. Dívali jsme se sobě vzájemně do očí. Usmíval se na mě a ja na něj. Srdce mi bušilo jako nikdy před tím.
Opřela jsem se o jeho rameno a zavřela oči. Jerry moji hlavu z jeho ramene oddělal.Udělala jsem něco? Začala jsem být nervózní. Do doby než mi položil hlavu na jeho klín a nezačal mě hladit. Zavřela jsem oči a přemýšlela nad tím,co se večer událo...
,,Anno!Jerry!"volala nás Ell. Její volání mě vzbudilo. Vešla do chatky a řekla:,,Jimmy chce,aby jsi mu šla ukázat to místo,kde Kate zemřela."
Jimmyho,Ell,Jerryho a moji vedoucí Emily jsem zavedla k lesu a pokusila jsem se najít místo činu. Vím,jak to tam vypadalo,ale už nevím,kde to bylo nebo kudy jsem běžela...
Narazili jsme na rozcestí. Nepamatuji se,že bych na nějaké narazila večer. Možná to je tím,že byla tma a tím,že jsem při běhu nevnímala okolí kolem sebe.
,,Kudy?"tlačil na mě Jimmy. Aniž bych zapřemýšlela,ukázala jsem prstem na temnější cestu vpravo. Tam bude větší šance,že tam to místo,kde Kate zemřela bude.
Šli jsme čím dál hlouběji do lesa. Byla čím dál větší tma. Už mě bolely nohy. Pociťovala jsem bolest nohou. Šli jsme celý den. Skoro bych nemohla uvěřit,že už se setmělo.
Temnota. To bylo jediné,co jsem viděla.
,,Máte mobily?"zeptal se nás vedoucí Jimmy. ,,Ne,předchozí vedoucí nám je vzal,"odpověděla Ell. ,,Sakra!"kopl Jimmy do malé šišky na cestě. ,,Nic nevidím!"prohlašovala Emily. Vedoucí Jimmy šel ke mne:,,Anno,jestli jsme zablou-" ,,Nezabloudili!Jen nám to chvíli trvá!"prohlásila jsem a vedla je dál.
Bylo vidět čím dál míň. Temnoty kolem nás bylo víc a víc. Začínala být zima. Možná mi je jen zima z pocitu strachu. Po celém těle mám husí kůži. Objimala jsem sama sebe,abych se zahřála.
Něco mě chytilo ze zadu za rameno. Otočila jsem se a zakřičela. ,,Klid.To jsem já,"chytil mě za ruku Jerry a dal mi do rukou svoji mikynu. ,,Ale co ty?"strachovala jsem se a odmítala si mikynu vzít. Jerry mě pohladil po tváři:,,O mě se neboj." Bylo mi v jeho mikyně příjemně, ale i přes to,že jsem cítila jeho vůni mikyny,jsem pociťovala i pocit strachu,kterého jsem se nemohla zbavit. Husí kůže se na mně pořád držela.
,,Neztratili jsme se?"strachovala se Ell. ,,Ne!Musíme pořád rovně!"prohlašovala jsem.
,,Vždyť už jdeme před čtyři hodiny,"stěžovala si Emily. Sotva jsme viděli na špičku nosu,ale i přes to jsme šli dál.
Začala jsem couvat a asi byl za mnou nějaký sraz,ze kterého jsem spadla. Kutálela jsem se ze srázu dolů...Dokud jsem nedopadla... Když jsem dopadla,pokusila jsem se zvednou.Ale nešlo to. Bolel mě kotník.Je dost možné, že jsem si ho vyvrtla. ,,Jerry!"volala jsem. ,,Anno,kde jsi?"volali na mě ze zhora. ,,Dole!"křičela jsem. ,,To je kde?"ptala se Emily. ,,Vpravo je sraz!Pomoc!Asi mám zlomený kotník!"volala jsem,ale už se nikdo neozýval. Popadla jsem klacek,který jsem nahmatala a pomalu se zvedla.
,,Pomoc!"volala jsem. Nikdo se mi neozval. Jediné co jsem slyšela,bylo šumění vody.
Opírající se o klacek jsem šla za nosem. Aniž bych věděla,kam jdu,vyrazila jsem směrem za šuměním vody. Šumění bylo hlasitější a hlasitější. Byla jsem klidná,ale když se k šumění vody přidalo i křupnutí větve,znehyběla jsem strachy a nastražila jsem uši.Zaslechla jsem broušení nože. Skoro jsem nedychala. Moje srdce bylo čím dál hlasitější. Opět křupla nějaká větev.
Začala jsem couvat zpět,ale o něco jsem zakopla. Vzala jsem to něco do ruky. Myslím,že se jedná o baterku.
Pokusila jsem se nahmatat tlačítko. Podařilo se mi to! Rychle jsem rozsvítila baterku a posvitila mezi stromy. Mezi stromy stál jelen. To je to,čeho jsem se bála?!
*KŘUP*KŘUP* To ne!Za mými zády křupaly další větve. Otočila jsem se a svítila mezi stromy. Mezi stromy jsem spatřila stín,který se procházel. Jednalo se o černou postavu s kapucí. Víc jsem toho nepochytila.
Začala jsem cítit husí kůži a za sebou jsem cítila něčí přítomnost. Otočila jsem se rychlým pohybem a baterkou jsem praštila...
