Mrtvá Z Tábora #1

Zase tábor

Viděla jsem naše auto a v autě mojí mámu,která odjížděla. Na rozloučenou mi ještě zamávala a zatroubila. Potom jsem jen sledovala,jak ostatní auta odjíždí.

Netrvalo to dlouho a všechna auta byla pryč. Domove... Sladký domove... Budeš mi chybět!

,,Anno?"chytla mě Ell za rameno. Štěstí,že tady mám holky. Jsme zase ta stará dobrá trojka,kterou jsme byli i minulý rok.

,,Au!Moje uši!" křikla jsem,když mi ušima proletěla píšťalka jednoho z vedoucích.
Všichni se otočili za zvukem píšťalky a u autobusu stál svalnatý chlap s hnědými vlasy,zelenými kraťasy,sandály a brýlemi:,, Vítám vás milí teenageři na tomto táboře. Jsem nový hlavní vedoucí a nový vedoucí znamemají i nová pravidla! Diskotéka nebude každý druhý den,ale každý čtvrtý den! Budíček bude v šest hodin a večerka bude v devět. Odpolední klid budete mít tři hodiny."

,,Ten chlap v sandálech je nový vedoucí?A tohle jsou nová pravidla?" stěžovaly si Bella a její kamarádky klukům. Všichni se začali bavit o nových pravidlech. Nikomu se to nelíbilo. Na diskotéky jsem sice nechodila,ale vím,že byly každý druhý den. Večerka byla v deset a budíček v sedm. Odpolední klid byl jen dvě hodiny. To je asi jediná pozitivní věc-delší volný čas.

Už zase zapískal na až ohlušující píšťalku,kvůli které jsem slyšela jen pískání v hlavě,ale i tak jsem z části věděla,co říká:,,Jo a jen tak pro pořádek. Po večerce nechci slyšet,že je na některých chatkách bordel a kluci... Po večerce se za holkama nechodí! Myslím si,že tři hodiny je dost času na to vaše randění! A abych si byl jistý,že nebudete po večerce flirtovat,mobily se zabavují do konce tábora!"

,,Co?!"zakřičela jedna ze čtyř kamarádek Belly.
,,To nemůžete!"vykřikl jeden z kluků.

,,Můžu! Na co mobil? Po obědě se vidíte osobně a nevidím důvod ke psaní,když stejně budete spát!" prohlásil hlavní vedoucí.

,,Rozchod!"zakřičel a celý úvod zakončil písknutím.,,Počkat!"otočil se ještě hlavní vedoucí na moment:,,Mobily a mimochodem jmenuji se Ondra!"

Všichni odevzdali mobily. Štěstí,že já si ho nechala doma na nabíječce. Kdo ví,co by s tím udělali!

Moc jsem tenhle nástup nechápala, protože nás měl rozdělit do oddílů podle věkové kategorie.

,,Všichni za Lubou!"zakřičel jeden z vedoucích. Luboš je jeden z nejhodnějších a nejlepších vedoucích. Všichni ho mají rádi. Pomocí gramofonu nám při procházce kolem tábora vysvětloval pravidla dělal si z nich srandu,aby jsme to nebrali moc špatně.

Každý rok se chodí kolem tábora po lesní cestě,aby nás vedoucí seznámili s okolím tábora a vysvětlili pravidla.

Nechci,aby tohle odrealování skončilo. Luboš nám vyprávěl i různé vtipy z tábora a když už nám vše vysvětlil a řekl všechny vtipy,co zná,začali jsme zpívat písničky.

Člověk by i zapomněl,že na tento tábor nemá moc hezké vzpomínky.

,,Právě jsme dorazili na místo začatku,můžeme se rozdělit do oddílů a na chatky!"prohlásil Luboš vtipným přízvukem u vchodu do tábora. Všichni se tomu museli zasmát. Lubošův hlas je k nezaplacení.

Ale moje pravé ouško zaslechlo ještě jeden známý hlas. Hlas který mi byl vždy blízký. Otočila jsem se za hlasem,do kterého jsem tolik zamilovaná. Vpravo stál Jerry a jeho nejlepší kamarád Bob.

,,Běž!"šeptla mi Kate do ucha.

Nadechla jsem se,vydechla. To snad ne! On se sem podíval! Jak vypadám?! Díval se mi přímo do očí. Jeho roztomilé hnědé oči se mi dívaly do mých oceánsky modrých očí. Usmála jsem se a zamávala. Odpověděl mi zamáváním a šel za mnou.

,,Ahoj,"pozdravil mě.
,,Ahoj,"odpověděla jsem trošičku stydlivěji. Já myslela,že mě nemá rád.
,,Líbí se ti ta nová pravidla?"ptal se mě.
,,Ne a tobě?"usmála jsem se.
,,Máme na to stejný názor,"zasmál se.

,,Jerry!Huuu!Jerry!"slyšeli jsme něčí křik... Holčičí křik!
,,To ne!"chytila se Kate za hlavu.

,,Ahoj!"chytila Jerryho za ruku Bella.
,,Ahoj,"odpověděl jí.
,,Pojď sem!"rozkázala Jerrymu a odvedla ho pryč.