Exchange

5. Girl like me

Budík neúprosně zvonil a já sebou trhla. Spustila jsem nohy z postele a stoupla si na chlupatý kobereček. Pomalu jsem se blížila ke koupelně a nemohla se zbavit myšlenky, že se mi celou noc zdálo o předsudcích. Strčila jsem si do pusy kartáček a pohlédla na sebe do zrcadla. Samozřejmě jsem nic neviděla. Otevřela jsem krabičku s čočkama a jednu vyndala. Trochu jsem zamrkala, abych si zvykla na to, že vidím. Už jenom jednu a budu zase normální člověk, co vidí i svůj odraz v zrcadle. Přitiskla jsem si ji na oko a v tu chvíli se otevřely dveře. Cukla jsem sebou a zakřičela bolestí. Vrazila jsem si prstem do oka víc, než bylo potřeba.

,,Bože můj, promiň!" Vyjekl Mike. Posunula jsem čočku na správné místo a podívala se na něj. Měl na sobě jen tričko a spodky.

,,Frajere, tady se oblíkej." Řekla jsem, aniž bych si uvědomila, že ho vlastně neznám. Když jsem se na něj ale podívala znova, usmíval se.

,,Aspoň nemusím nosit čočky, abych věděl, že nejsem oblečenej." Vrátil mi to.

,,Nenosím čočky. Vidím jako ostříž." Odsekla jsem.

,,No jasný." Smál se.

,,Už dost, nebo budeš čekat na koupelnu ještě další hodinu." Varovala jsem ho a vrátila se k čištění zubů.

,,To nehrozí." Vzal si do ruky svůj kartáček a stoupl si vedle mě.

,,Děláš tohle často?" Zeptala jsem se.

,,Běžně si čistím zuby s cizí holkou v koupelně, která je dvě hodiny letadlem od tý mojí." Odpověděl. Jen jsem se ušklíbla.

,,Za hodinu musíme být ve škole, takže chvátej." Řekla jsem a opláchla si obličej studenou vodou.

,,Počkej." Řekl, když jsem stála u dveří. ,,Máš tu druhou čočku? Já jen, abys viděla na to svoje oblečení." Smál se.

,,Abych ráno poslouchala blbý kecy, jsem se nemusela přihlašovat na výměnný pobyt." Odsekla jsem cestou do mého pokoje. Co se to stalo? Jako bych ho najednou znala už strašně dlouho. Ale stejně jsem si pořád myslela to samý. Vytáhla jsem ze skříně černý džíny a nasoukala se do nich. Přetáhla jsem přes sebe ještě tričko a na postel hodila tenký svetřík. Trošku jsem si zvíraznila oči, protože ty jediné na mě stály za zmínku a otevřela dveře pokoje. Naproti mě šel Mike v černých kraťasech a bílém přiléhavém tričku.

,,Tys nikdy nebyl v Londýně, co?" Smála jsem se.

,,Proč? Nemáte snad léto nebo co?"

,,Hele, frajere. Takhle u nás zmrzneš."

,,Neříkej mi frajere." Bránil se.

,,Dobře, takhle zmrzneš. Frajere."

,,Fajn." Obrátil se a šel zpátky do pokoje. Když se vrátil, měl černé džíny roztrhané na kolenou.

,,V Německu máte stejnou módu jako u nás! Akorát že ji tady nosí holky." Kousla jsem se do spodního rtu.

,,Neurážej mě." Smál se.

,,Budu se snažit. Frajere."

,,Já věděl, že se potřebuješ jenom trochu rozkoukat. A to jsem si myslel, že budeš hodná a milá a tak."

,,To jsem taky."

,,Vážně?"

,,Jo, jen na tebe ne."

***

O přestávce jsem seděla s Emmou a Amber v jídelně. Holky si povídaly o jejich skvělých německých kamarádkách, tak jsem si vzala Pýchu a předsudek a pořád dokola četla dopis pana Darcyho. Tuhle část jsem milovala. Na stolku mi zabrněl mobil a já na něj pohlédla. Máma psala, abychom byli včas doma. Kašlu na ni, čtu přece, jak moc Darcy miluje Elizabeth!

,,Melisso? A co Mike?" Usmála se na mě Amber.

,,Je docela v pohodě." Přiznala jsem, aniž bych odtrhla oči od své knížky.

,,V pohodě? Dostala jsi nejhezčího z téhle skupiny!" Bránila se.

,,A?" Nechápala jsem, o co jí jde.

,,Měla bys toho využít!"

,,Jen si ho nechte, nestojím o něj."

,,Melisso, musíš si někoho konečně najít." Emma si položila hlavu na moje rameno.

,,Nemusím." Odsekla jsem.

,,Vážně bys měla." Namítla Amber.

,,Všichni víme, žes dala Bradovi. Tak mi neraď o vztazích." Sebrala jsem mobil ze stolku a odešla. Když jsem šla po chodbě, narazila jsem na Mikea a jeho kamarády.

,,Melisso, ahoj. Tohle je Valter a Hans." Usmál se na mě a ukázal na své dva kamarády.

,,Ahoj, kluci." Usmála jsem se.

,,Nechceš jít s náma ven? Právě nás naše učitelka provedla školou a chceme jít pryč." Řekl Mike.

,,Zrovna jsem.. víš co? Jo, půjdu." Souhlasila jsem a následovala je.

,,Melisso, nebavíš se náhodou s takovou tou vysokou blondýnou?" Zeptal se Hans. Myslím, že to byl on.

,,Myslíš Amber? Jo, jsme kamarádky." Možná už ne.

,,Nebal její kamarádky." Strčil do něj Mike.

,,Proč ne? Když pak budou milejší." Usmála jsem se na něj.

,,Do háje, tady je zima." Stěžoval si Valter, když jsme vešli ven. Měl na sobě kraťasy. Samozřejmě, typický němec v Anglii.

,,Já jsem přesně věděl, že dneska bude zima." Vytahoval se Mike.

,,No jasně." Smála jsem se.

,,Už když jsem vstal, tak mi bylo jasný, že to na kraťasy není." Sedla jsem si na zídku před budovou školy a spustila nohy dolů. Kluci si sedli vedle mě.

,,Dneska musím na trénink basketu s tím mým." Zasténal Hans.

,,Máš vůbec nějaký kroužky?" Podíval se na mě Mike.

,,Ne, jsem nudná. Nic nedělám." Odpověděla jsem.

,,Vidíš, Hansi? Musíš si umět vybrat." Chvástal se.

,,Jo, to já si vybrala tebe."

,,Protože jsem z nich nejhezčí."

,,Neviděla jsem tě."

,,Tak jsem nejlepší."

,,To tam taky nepsali. Vybrala jsem si náhodnýho kluka a dala ho učitelce." Namítla jsem.

,,Tak je to jedině osud." Zvedl obočí a já se rozesmála.

,,Akorát píšu do školních novin." Dodala jsem.

,,Literatura?" Zíral na mě.

,,Nemůžeš čekat, že holka jako já přizná, co píše."

,,Už ani nečekám."