My name is HellGirl (Sequel to My name is G.O.D)

LAUFEYSON'S BLOOD

Loki se dokázal dostat bez problémů k Rose bez toho, aby si je personál všiml. Používal různá matoucí kouzla, takže se nenápadně přiblížili k pokoji, kde byla Rose zamčená. Lidský zámek pro Lokiho nepředstavoval žádný problém, takže všichni tři lehce vešli dovnitř a Hela poté znova zamkla dveře a zatáhla bílé závěsy na okně, které směrovalo na chodbu.

Doufala, že to její otec zvládne rychle, ať už udělá cokoliv. Loki si zaujatě prohlížel smrtelnici, která chroptěla na posteli zmáčené zeleným hnisem a vypadala, že je velmi blízko smrti. Přimhouřenýma očima studoval každičký záhyb jejího bolavého těla, posetého obrovskými smrdutými vředy. Jeho obličej nevyjádřoval žádné emoce, nebylo na něm vidět žádné zhnusení, lítost, nebo prostá vřelá účast s někým, kdo právě hodně trpí. 

"Astrid, ty jsi podlehla své momentální náladě a nechala se zcela unášet emocemi," řekl po pár minutách tiše a zase zcela bez emocí. "Použila jsi několik kleteb v dokonalém, smrtícím koktejlu. Za normálních okolností bych ti gratuloval, ale tohle bude problém, jelikož se jedná o obyčejného člověka a moje uzdravovací zaklínadla mohou mít zcela opačný účinek. Jestli ta chuděra tady teď zemře, bude to jenom tvoje vina." Tentokrát to už znělo rozzlobeně.

Astrid si tak silně kousla do rtu, až jí vytryskla krev.

"Loki, prosím..."Chytla ho Hela za rameno. "Astrid je taky z tvé krve, pomoz ji. Je to dcera tvé dcery, nebuď na ni tak krutý."

"Nikdy v životě by mě nenapadlo, že jednou budu muset pomáhat smrtelníkovi," odsekl Loki rozčileně, "takže mi to budeš sakra dlužit. Jednoho dne mi to budeš muset vrátit, rozumíš?" 

Astrid zmučeně přikývla.

Loki rozpřáhl ruce a dlouhou chvíli pronášel různé magické formulky a zaklínadla. Hela netrpělivě klopkala botou, čekala, že každou chvíli vpadne dovnitř tlupa bíle oděných lidí, co si říkají zdravotníci. Netušila, jak by jim vysvětlila svou přítomnost zde a hlavně ta podivná gesta a mumlání, co zrovna prováděl Loki.

Když konečně skončil, vyčerpaně oddechoval, ale nakonec se spokojeně usmál. "Hotovo," vyhlásil a bez váhání se otočil ke dveřím.

Astrid a Hela se na sebe nechápavě podívaly. "Vždyť vypadá stále stejně...." Ozvala se opatrně Hela, aby nevyvolala jeho hněv. Rose byla stále pokrytá vředy a hnisem, oči měla zavřené a celkově vypadala jako někdo, kdo stojí na samém pokraji smrti.

"Jistěže ano," opáčil Loki sarkasticky, "je vyléčená, ale její podoba se bude měnit pozvolně. Snad si nemyslíš, že bych ji udělal hned stejně krásnou jak byla předtím? Lékaři by tomu nevěřili a mohlo by to vyvolat jisté problémy. Smrtelníci jsou dost omezeni v uvažování. Budou jí dál podávat ty své naprosto neúčinné a směšné léky, ale každým dnem se to bude zlepšovat. Ne, že by to byla jejich zásluha, ale kouzlo funguje tak, že se bude uzdravovat, jako by ji léčili lidé. A nebude si vůbec nic pamatovat."

"Ty jsi geniální," vydechla Hela užasle.

"Já vím," řekl bez ohlédnutí a otevřel dveře. Během několika minut zase nepozorovaně zmizeli. A lidský svět fungoval dál, jako by se nic nestalo.

*****

Když byli opět zpátky u Starkova sídla, Loki se náhle zastavil. Na tváři mu hrál tajemný úsměv a Hela poznala, že něco chystá. 

"Tady se s vámi rozloučím, moje krásky," usmál se a objal nejdřív Helu, pak Astrid. Ta byla stále ještě vykolejená z toho, co udělal, tak mu impulzivně políbila ruku. 

Loki trochu překvapeně zamrkal, ale jinak na sobě nedal nic znát.

"Kam se chystáš, otče?" Vyhrkla Hela zvědavě.